Zelený parazit dvou tváří

Napadené listy áronu, foto Kateřina Procházková

Phyllosiphon je velmi zvláštním zástupcem skupiny zelených řas ze třídy Trebouxiophyceae. Ty jsou nejčastěji kulovitého tvaru, o velikosti několika mikrometrů a jsou k nalezení například na borce stromů, v půdě, na skalách nebo na zdech. Zde tvoří společenstva vypadající jako zelené poprašky, tzv. biofilmy.

Phyllosiphon je v biofilmech také přítomen, ale ani zkušenému oku se ho nepovede rozpoznat. Je totiž značně obtížné až nemožné jednotlivé rody řas z této třídy od sebe odlišit kvůli nedostatku rozpoznávacích znaků. Phyllosiphon ale jako jediný z této třídy žije i jako parazit. Parazituje na áronovitých rostlinách, kdy jejich listy prorůstá ve formě větveného nepřehrádkovaného vlákna. Pouhým okem lze zaznamenat na listech napadené rostliny světle zelené skvrny, které zůstanou zelené i po uschnutí listu.

Kateřina Procházková a její kolegové již dříve ukázali, že ve středomořské oblasti se nachází jak parazitické formy rodu Phyllosiphon v hostitelských rostlinách, tak volně žįjící formy na borce stromů. Z molekulárních dat je zřejmé, že rod Phyllosiphon je poměrně rozrůzněný a mnohem rozšířenější, než se původně myslelo.

Mikroskopický pohled na parazitická vlákna,
foto Kateřina Procházková

Otázkou zůstává, zda skutečně existují druhy rodu Phyllosiphon, které žijí zcela bez hostitele, nebo jsou jen schopné dlouhodobě přežít ve formě kuliček a za příhodných podmínek znovu hostitele infikovat. I parazitické druhy jsou očividně schopné dlouhodobě přežít bez hostitele, jak se ukazuje na jejich dobrém růstu v kultuře. Způsob, jakým hostitele infikují, zatím ale není jasný, experimentálně se hostitele nakazit nepovedlo. 

Dosud bylo popsáno pět druhů Phyllosiphon, jediný Phyllosiphon arisari je evropský, ostatní byly popsány z tropů. Kateřina Procházková izolovala množství vzorků z napadených rostlin, jak z áronovce obecného (Arisarum vulgare), tak áronu italského (Arum italicum), včetně biofilmů rostoucích na blízkých stromech. Ukázala se zajímavá věc: Každý z těchto dvou rodů rostlin má vlastní parazitický druh řasy. Stejné druhy, které se vykytovaly v listech napadených rostlin, se vyskytovaly také v biofilmech na borkách blízkých stromů, jen ve formě zelených kuliček a ne vláken. Algologové z Katedry botaniky proto popsali nový druh, Phyllosiphon ari.

To, že rozrůzněnost rodu Phyllosiphon kopíruje diverzitu hostitelských rostlinných druhů, může naznačovat společnou evoluci hostitele a parazita. Vzhledem k tomu, že áronovité rostliny jsou nejbohatěji zastoupeny v tropech, je možné, že se právě tam bude nacházet množství dosud nepopsaných druhů této výjimečné řasy.

Procházková, K., Němcová, Y. & Neustupa, J. (2016): Phyllosiphon ari sp. nov. (Watanabea clade, Trebouxiophyceae), a new parasitic species isolated from leaves of Arum italicum (Araceae). Phytotaxa 283: 143–154.

Radka ZELENÁ