Zelený parazit dvou tváří
Phyllosiphon je velmi zvláštním zástupcem skupiny zelených řas ze třídy Trebouxiophyceae. Ty jsou nejčastěji kulovitého tvaru, o velikosti několika mikrometrů a jsou k nalezení například na borce stromů, v půdě, na skalách nebo na zdech. Zde tvoří společenstva vypadající jako zelené poprašky, tzv. biofilmy.
Phyllosiphon je v biofilmech také přítomen, ale ani zkušenému oku se ho nepovede rozpoznat. Je totiž značně obtížné až nemožné jednotlivé rody řas z této třídy od sebe odlišit kvůli nedostatku rozpoznávacích znaků. Phyllosiphon ale jako jediný z této třídy žije i jako parazit. Parazituje na áronovitých rostlinách, kdy jejich listy prorůstá ve formě větveného nepřehrádkovaného vlákna. Pouhým okem lze zaznamenat na listech napadené rostliny světle zelené skvrny, které zůstanou zelené i po uschnutí listu.
Kateřina Procházková a její kolegové již dříve ukázali, že ve středomořské oblasti se nachází jak parazitické formy rodu Phyllosiphon v hostitelských rostlinách, tak volně žįjící formy na borce stromů. Z molekulárních dat je zřejmé, že rod Phyllosiphon je poměrně rozrůzněný a mnohem rozšířenější, než se původně myslelo.
Otázkou zůstává, zda skutečně existují druhy rodu Phyllosiphon, které žijí zcela bez hostitele, nebo jsou jen schopné dlouhodobě přežít ve formě kuliček a za příhodných podmínek znovu hostitele infikovat. I parazitické druhy jsou očividně schopné dlouhodobě přežít bez hostitele, jak se ukazuje na jejich dobrém růstu v kultuře. Způsob, jakým hostitele infikují, zatím ale není jasný, experimentálně se hostitele nakazit nepovedlo.
Dosud bylo popsáno pět druhů Phyllosiphon, jediný Phyllosiphon arisari je evropský, ostatní byly popsány z tropů. Kateřina Procházková izolovala množství vzorků z napadených rostlin, jak z áronovce obecného (Arisarum vulgare), tak áronu italského (Arum italicum), včetně biofilmů rostoucích na blízkých stromech. Ukázala se zajímavá věc: Každý z těchto dvou rodů rostlin má vlastní parazitický druh řasy. Stejné druhy, které se vykytovaly v listech napadených rostlin, se vyskytovaly také v biofilmech na borkách blízkých stromů, jen ve formě zelených kuliček a ne vláken. Algologové z Katedry botaniky proto popsali nový druh, Phyllosiphon ari.
To, že rozrůzněnost rodu Phyllosiphon kopíruje diverzitu hostitelských rostlinných druhů, může naznačovat společnou evoluci hostitele a parazita. Vzhledem k tomu, že áronovité rostliny jsou nejbohatěji zastoupeny v tropech, je možné, že se právě tam bude nacházet množství dosud nepopsaných druhů této výjimečné řasy.
Radka ZELENÁ
Akce dokumentů