E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Zdraví, vzdělání a zaměstnání: Jak to spolu souvisí?

Jsou vzdělání a zaměstnání určující pro vnímání zdraví? I tak lze zjednodušeně položit otázku, kterou se s mnoha dalšími evropskými vědci zabývala i Dagmar Dzúrová, vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty. Tento velký výzkum vnáší do této problematiky široký záběr a zkušenosti obyvatel sedmnácti zemí Evropy.

Vývoj společnosti evropského kontinentu od roku 1990 z něj dělá ideální laboratoř pro nejrůznější srovnávací výzkumy. Rozdílná historická zkušenost v jednotlivých zemích Evropy spolu s existencí srovnatelných dat je výzkumnou výzvou. Výzkum se zaměřil na nerovnosti ve vnímání vlastního zdravotního stavu v kontextu socioekonomických charakteristik v 17 evropských zemích za období 1990 – 2010. Pozitivem je, že v průběhu sledovaného dvacetiletého období klesal počet respondentů, kteří svůj zdravotní stav hodnotili spíše hůře než dobře, a to především v zemích jižní Evropy (Itálie, Portugalsko), východní Evropy (Česko, Polsko) a v pobaltských státech (Litva, Estonsko).

V celé Evropě však zůstávají, a někde dokonce stoupají, nerovnosti v hodnocení zdraví mezi obyvateli podle dosaženého vzdělání a kategorie zaměstnání. Výše dosaženého vzdělání odpovídá velkým propastem v sebehodnocení zdravotního stavu obyvatel zejména ve Skotsku, Irsku, Rakousku a pouze mezi muži ve Švýcarsku. Nerovnosti v kontextu zaměstnání obyvatel jsou patrné napříč Evropou, ale nejde z nich vypozorovat jasný prostorový vzorec. Bohužel není možné říct, že by byl zaznamenán trend vedoucí ke zlepšení tohoto stavu.

Zdraví v Evropě. Zdroj: http://wwwassets.rand.org/.

Zvyšující se relativní nerovnosti mohou být důsledkem lepšícího se sebehodnocení všech obyvatel v průměru, nicméně socioekonomické rozdíly mezi obyvateli evropských zemí naopak rostou. Ač se zvyšuje úroveň vzdělání a počet pracujících ve vyšších sociálních pozicích, stále přetrvává menší, ale významná skupina lidí dosahující jen na nejnižší vzdělání a s tím korespondující nejnižší pozice zaměstnaneckého žebříčku, pojící se s horší percepcí zdravotního stavu. U této skupiny obyvatel pak hrozí sociální marginalizace až vyloučení i s nepříznivými důsledky pro jejich zdravotní stav.

Hu Y., et al. (2016): Trends in socioeconomic inequalities in self-assessed health in 17 European countries between 1990 and 2010. J. Epidemiology Community Health.

Tomáš JANÍK

Publikováno: Středa 21.12.2016 13:05

Akce dokumentů