Zdraví, vzdělání a zaměstnání: Jak to spolu souvisí?
Vývoj společnosti evropského kontinentu od roku 1990 z něj dělá ideální laboratoř pro nejrůznější srovnávací výzkumy. Rozdílná historická zkušenost v jednotlivých zemích Evropy spolu s existencí srovnatelných dat je výzkumnou výzvou. Výzkum se zaměřil na nerovnosti ve vnímání vlastního zdravotního stavu v kontextu socioekonomických charakteristik v 17 evropských zemích za období 1990 – 2010. Pozitivem je, že v průběhu sledovaného dvacetiletého období klesal počet respondentů, kteří svůj zdravotní stav hodnotili spíše hůře než dobře, a to především v zemích jižní Evropy (Itálie, Portugalsko), východní Evropy (Česko, Polsko) a v pobaltských státech (Litva, Estonsko).
V celé Evropě však zůstávají, a někde dokonce stoupají, nerovnosti v hodnocení zdraví mezi obyvateli podle dosaženého vzdělání a kategorie zaměstnání. Výše dosaženého vzdělání odpovídá velkým propastem v sebehodnocení zdravotního stavu obyvatel zejména ve Skotsku, Irsku, Rakousku a pouze mezi muži ve Švýcarsku. Nerovnosti v kontextu zaměstnání obyvatel jsou patrné napříč Evropou, ale nejde z nich vypozorovat jasný prostorový vzorec. Bohužel není možné říct, že by byl zaznamenán trend vedoucí ke zlepšení tohoto stavu.
Zvyšující se relativní nerovnosti mohou být důsledkem lepšícího se sebehodnocení všech obyvatel v průměru, nicméně socioekonomické rozdíly mezi obyvateli evropských zemí naopak rostou. Ač se zvyšuje úroveň vzdělání a počet pracujících ve vyšších sociálních pozicích, stále přetrvává menší, ale významná skupina lidí dosahující jen na nejnižší vzdělání a s tím korespondující nejnižší pozice zaměstnaneckého žebříčku, pojící se s horší percepcí zdravotního stavu. U této skupiny obyvatel pak hrozí sociální marginalizace až vyloučení i s nepříznivými důsledky pro jejich zdravotní stav.
Tomáš JANÍK
Akce dokumentů