Záliv Brandy a unikátní fosilní dřevo z Jamesova ostrova v Antarktidě
Na ostrově Jamese Rosse objevil před více jak 10 lety tým kolem Radka Vodrážky z ČGS a Jakuba „Jamese“ Sakaly nepřeberné množství zajímavých zkamenělin. Nálezy z Antarktického projektu České geologické služby jsou postupně zpracovávány a publikovány. Fosilní dřevo ze sympatického zálivu Brandy je svým způsobem zcela unikátní. Článek vyšel v loňském roce v časopisu Antarctic Science a jeho autory jsou Oleksandra Chernomorets a Jakub Sakala z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK.
Fosilní dřevo jistě není v očích mnoha lidí průlomovým a ani zajímavým objevem. Vnitřní struktura popisovaného nálezu však ukazuje zcela specifickou stavbu se znaky odpovídajícími několika skupinám nahosemenných rostlin včetně těch vymřelých. Vzhledem k tomu nemohlo býti toto dřevo zařazeno do známých rodů a výzkumníci tak byli nuceni vytvořit pro něj zcela nový rod Mixoxylon Chernomorets & Sakala bez blíže určeného řádu.
Vnitřní stavba dřeva je výjimečná
Specifita dřeva tkví v mnoha vlastnostech. Vzorek má, stejně jako běžné jehličnany, mocnější zónu takzvaného jarního dřeva (earlywood) než pozdního/letního (latewood), nicméně v porovnání se známými příbuznými typy, jako např. s jinak velmi podobným rodem Sahnioxylon, má toto dřevo charakter opačný.
Podoba dřeva byla nejspíše způsobena změnami úhrnů srážek v průběhu roku. Významnou roli hrál jistě i fakt, že tento strom rostl ve vysokých zeměpisných šířkách přibližně v místech, odkud pochází jeho fosilní nález (dnes přibližně 64° j. š.; tj. skoro u jižního polárního kruhu). Mixoxylon byl tedy vystaven až půl roku dlouhým a relativně teplým polárním nocím, kdy převládala temnota.
V těchto podmínkách muže probíhat jenom omezena fotosyntéza, ale přesto strom musel respirovat (dýchat), jako za polárního dne, aby přežil. Charakter dřeva tedy může být pravděpodobně výsledkem souhrnu evolučního vývoje rodu a právě těchto vnějších procesů. S jistotou to však nelze říci, jelikož v dnešní době neexistuje podobný rostoucí strom a prostředí (Antarktida je nyní mnohem chladnější).
Podívat se cévicím na zoubek
Unikátní je u nálezu především typ, vzhled a postavení jednotlivých tracheid (cévic). Tracheidy jsou vývojově starší a méně dokonalý typ cévního systému rostlin. Vyskytují se u některých rostlin výtrusných, typické jsou pro rostliny nahosemenné a spolu s cévami jsou přítomny i u krytosemenných rostlin. Jejich funkcí je transport vody a také vyztužení rostliny.
Významným znakem pro Mixoxylon jsou takzvané skalariformni tečky na tracheidách (Obr. 1). Takový znak má jenom pár rodů zkamenělého dřeva. Nicméně je jisté, že se jedná o nahosemennou dřevinu, možná nějaký vymřelý jehličnan, či nějakou odvozenou kapraďosemennou, nicméně přesné zařazení nově nalezeného stromu do systému rostlin je zatím nejisté.
Nově definovaný druh Mixoxylon australe Chernomorets & Sakala je znám pouze z členu Lewis Hill souvrství Whisky Bay z období alb (poslední stupeň spodní křídy, 113,0 ± 1,0 až 100,5 ± 0,9 milionů let nazpět). Druhové jméno upomíná na zatím nejjižnější známý výskyt podobného typu dřeva (australis = směrem na jih).
Mendelova polární stanice (ČR)
Na ostrově Jamese Rose se nachází česká Mendelova polární stanice. Tu v současnosti (2022) provozuje Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy a sportu společně s brněnskou Masarykovou Univerzitou. Její výstavba začala na ostrově v roce 2004 a slavnostně otevřena byla o 3 roky později. Její zakladatel, geograf a polárník Pavel Prošek, měl zřejmě šťastnou ruku na výběr jejího umístění. V blízkosti stanice se nacházejí nejen paleontologicky zajímavé zdrojové horniny. Navíc se sympatické názvy zálivů Brandy a Whisky skvěle tkví ve vědeckých článcích a na štítcích u nalezených fosilií.
Některé paleontologické nálezy, včetně zkamenělých stromů, z Antarktického projektu můžete osobně shlédnou každou středu v našem Chlupáčově muzeu historie Země na Albertově 6. Studenti, nejen geologičtí, mají do muzea vstup zdarma.
Článek prošel schvalovacím procesem od obou autorů, kteří připojili své věcné poznámky a připomínky. Za to jim patří obrovské poděkování, neboť text dokázali posunout zase o krok dále směrem ke srozumitelnosti probíraných pojmů.
Článek dostupný na vyžádání na ResearchGate.
Jan Geist
Publikováno:
Čtvrtek 28.04.2022 10:45
Akce dokumentů