E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Zachráníme vodu od mikropolutantů?

Ještě poměrně nedávno se o nich ani nevědělo a i dnes stále chybí dostatek informací o potenciálně negativním působení všech skupin tzv. mikropolutantů. V současné době však představují spolu s pesticidy nejvýznamnější hrozbu pro jakost pitné vody. Jaké látky vlastně pijeme a je možné jejich odstranění? Na to se blíže podíval tým vědců projektu Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka spolu se Zbyňkem Hrkalem a Davidem Rozmanem z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty.

Mikropolutanty, souhrnně nazývány jako PPCP (pharmaceuticals and personal care products, neboli farmaka a produkty osobní péče), jsou látky, které se ve vodě vyskytují v řádech nanogramů až mikrogramů, jsou špatně odstranitelné, a proto často nadále putují přes čistírnu odpadních vod (ČOV) do vodního prostředí. Jedná se o skupinu tisíce chemických látek, které jsou denně vypouštěny do odpadů, aniž by mnohdy jejich spotřebitelé přemýšleli, kam se podějí a co se s nimi dále děje (často totiž proudí zpět do vodovodních kohoutků). I když zatím nejsou zahrnuty v české ani evropské legislativě pro pitnou vodu, mnoho z nich by mohlo být potenciálně karcinogenních, teratogenních (způsobující vznik vrozených vývojových vad a defektů zrůdností), s embryotoxickými účinky (negativní vliv na nenarozený plod), některé jsou extrémně stabilní a může docházet k jejich akumulaci v životním prostředí (např. karbamazepin), současně může docházet k interakci působení při kterém mnohdy dochází k zesílení účinku obou látek (tzv.synergismus).  

Nalijme si čisté vody, čistá není.
Foto: K.Fraindová.

Mezi lety 2015–2016 byl uskutečněn monitorovací projekt AQUARIUS na lokalitě Horní Beřkovice, při kterém byly zjištěny opakované detekce sledovaných mikropolutantů v již přečištěné odpadní vodě.  V této studii se proto vědci zaměřili na kvantifikaci 94 sledovaných PPCP a jejich metabolitů v povodí řeky Jizery, která ovlivňuje kvalitu vody pražské vodárny Káraný, jež zásobuje značné množství pražských obyvatel. Monitoring probíhal na devíti odběrných místech každý měsíc během dvou let.

Zásadní vliv na koncentraci mikropolutantů mělo město Mladá Boleslav s více než 44 tis. obyvateli a psychiatrická léčebna Kosmonosy, ze které se do ČOV dostává velký objem farmak. V nejvyšších koncentracích, v desítkách mikrogramů na litr, se objevoval oxypurinol (lék užívaný při zvýšené koncentraci kyseliny močové), dále byly ve vyšších koncentracích (µg/l) systematicky přítomny diklofenak (protizánětlivé přípravky, účinná látka zvyšuje riziko srdečního infarktu či mozkové příhody až o 50 procent), tramadol (léky proti bolesti, snižují pozornost a zvyšují riziko infarktu), lamotrigin (antiepileptikum, vliv na centrální nervovou soustavu, závratě, bolesti hlavy apod.), a hydrochlorothiazid (diuretika, riziko vzniku nádorů). Dalších 44 látek bylo detekováno v nižších koncentracích. Ukázalo se, že na koncentraci mikropolutantů měl vliv čas odebíraného vzorku během dne, přičemž čas setrvání byl poměrně krátký, záleželo tedy na zdrojovém vypouštění látek, a pak na velikosti průtoku, při vyšších vodních stavech docházelo k ředění a mikropolutanty tak již nebyly detekovatelné. 

Dále se vědci zaměřili na efektivitu odstranění PPCP pomocí dvou metod – umělé a břehové infiltrace. Při břehové, neboli také přirozené infiltraci, dochází k přirozenému zasakování povrchové vody do břehů a následně k odčerpávání vody načerpacími studnami. Při umělé infiltraci se načerpaná povrchová voda přefiltrovává na pískových rychlofiltrech a poté se nechá zasakovat do pískového podloží, následně je odčerpána.  I když obě metody zachytily podstatnou část mikropolutantů, jako efektivnější se ukázala břehová infiltrace. Při použití umělé infiltrace docházelo soustavně k výskytu acesulfamu a oxypurinolu přes 100 ng/l, také k občasnému výskytu ibuprofenu. Při použití břehové infiltrace docházelo sice také k občasnému výskytu acesulfamu i dalších látek, nejednalo se však o všechny vzorky. Vyšší efektivita břehové infiltrace může být vysvětlena vyšším zastoupením jílových minerálů v korytě řeky, přičemž při umělé infiltraci jsou zastoupeny písky a štěrky.

Jako řešení pro eliminaci PPCP v pitné vodě vidí autoři více variant. Nejlevnější by bylo optimalizovat produkci pitné vody v závislosti na velikosti průtoku, avšak vzhledem k dlouhodobě nízkým průtokům by mohla být obtížně realizovatelná. Dalším, avšak nákladnějším řešením, by bylo vybavení ČOV v Mladé Boleslavi a předúpravny vody v Káraném filtry s aktivním uhlím.


Hrkal, Z., Eckhardt, P., Hrabánková, A., Novotná, E., Rozman, D. (2018): PPCP Monitoring in DrinkingWater Supply Systems: The Example of Káraný Waterworks in Central Bohemia. Water, 10, 13 s.

Kateřina Fraindová

Publikováno: Úterý 28.05.2019 10:25

Akce dokumentů