E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál …

...mnohdy nacházíme naší zemi. Mlhy jsou totiž v „české kotlině“, která je obklopena horami, poměrně častým jevem již z hlediska geomorfologie. O mlze hovoříme tehdy, když oblak ležící nad zemí tvořený souborem vodních kapiček nebo ledových krystalků, které jsou rozptýleny ve vzduchu, omezuje viditelnost při vzdálenosti méně než 1 km. Při viditelnosti od 1 do 10 km se již jedná o kouřmo a je-li větší než 10 km, pak o zákal. Nejintenzivnější mlhy dle dohlednosti a hustoty se vyskytují na horách, kde i značným způsobem ovlivňují vodní bilanci, proto můžeme mluvit o zásadním vlivu na horský ekosystém. V nížinách obecně již není výskyt tolik častý. V městských aglomeracích však výskyt kondenzačních jader v podobě aerosolů s poloměry 10-8 až 10-5 její výskyt podporuje. Zároveň obsah velkého množství znečišťujících látek skýtá velké nebezpečí. Jednotlivá místa v Česku se odlišují nejen v intenzitě, rozsahu a typu, ale i ve frekvenci výskytu mlh, a to od pouhých desítek dnů až po téměř 300 dnů ročně. Výzkumy z různých částí Evropy ukazují na pokles ve frekvenci mlh v důsledku zmírnění znečištění ovzduší a v souvislosti se změnou klimatu. A jak to vypadá s jejich dlouhodobým vývojem na našem území? Na to se blíže podívali odborníci pod vedením Ivy Hůnové z Ústavu pro životní prostředí PřF UK.

Vědci analyzovali výskyt a stav mlhy pro období 27 let (1989–2015) na třech odlišných lokalitách. V prostředí městském (Praha 4 – Libuš), venkovském (Košetice) a horském (Churáňov). Pomocí matematického modelu typu GAM (generalized additive model) zkoumali souvislosti mezi výskytem mlh, znečištěním ovzduší a počasím, přičemž základními sledovanými parametry byly relativní vlhkost, imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 a oxidů dusíku NOx v okolí, teplota vzduchu a sezónnost. 

Mlhy v kombinaci se znečištěním představují problém. Ve srovnání se srážkami mají větší vliv na depozici znečišťujících látek, značně tak přispívají k odumíraní lesů. Foto: K. Fraindová.

Nejčastější výskyt mlh byl registrován na horské stanici (99 až 188 dní v roce), na venkovské a městské stanici byl počet dní s mlhou podobný (okolo 20–60 dní). Meziroční variabilita výskytu mlh byla značná na všech zkoumaných místech, přičemž v posledních letech se zvýšila pravděpodobnost výskytu na všech sledovaných stanicích s největším nárůstem u horské stanice Churáňov. 

V průběhu sledovaného období došlo na všech stanicích k nárůstu průměrné roční teploty o cca 1°C. Vzhledem k tomu, že zkoumané období navazovalo na éru se silným znečištěním v důsledku zejména enormního spalování fosilních paliv v 70. a 80. letech 20. století, byl pozorován zásadní pokles koncentrace SO2 a méně výrazný pokles NOx, prekursorů kondenzačních jader mlhy. Koncentrace NOx byly naměřeny nejvyšší na městské stanici, kde ke znečištění vzduchu přispívá zejména doprava, přičemž na stanici Churáňov (kde jsou obecně nejnižší koncentrace NOx) došlo k mírnému nárůstu, o 2.2 μg.m−3 v průběhu 27 let.

I když je v Evropě registrován v posledních letech zejména pokles frekvence výskytu mlh, výsledky současné studie v Česku celkem zřetelně ukazují zvýšení pravděpodobnosti výskytu mlh od poloviny první dekády 21.století, a to zejména v horských oblastech, přičemž přesná příčina není doposud známá. Výsledky použitého modelu však ukázaly nejdůležitější faktory ovlivňující výskyt mlh. Na rozdíl od teploty vzduchu a sezónnosti, které neměly takový význam, relativní vlhkost vzduchu a imisní koncentrace SO2 a NOx se projevily jako podstatné. Vyšší množství polutantů, které působí jako potenciální kondenzační jádra, zvyšuje pravděpodobnost výskytu mlh, přičemž vzhledem k dálkovému transportu mohou působit škody i daleko od zdroje znečištění. 

Mlhy mohou přijít znenadání během pár minut.
Rokytka, Šumava 13.11.2018, 13:50 SEČ (vlevo),14:00 SEČ (vpravo). Foto: K. Fraindová.

 

Hůnová, I., Brabec, M., Malý, M., Valeriánová, A. (2018): Revisiting fog as an important constituent of the atmosphere. Science of the Total Environment. 636, s. 1490–1499.

Kateřina FRAINDOVÁ

Publikováno: Pondělí 10.12.2018 15:15

Akce dokumentů