Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál …
Vědci analyzovali výskyt a stav mlhy pro období 27 let (1989–2015) na třech odlišných lokalitách. V prostředí městském (Praha 4 – Libuš), venkovském (Košetice) a horském (Churáňov). Pomocí matematického modelu typu GAM (generalized additive model) zkoumali souvislosti mezi výskytem mlh, znečištěním ovzduší a počasím, přičemž základními sledovanými parametry byly relativní vlhkost, imisní koncentrace oxidu siřičitého SO2 a oxidů dusíku NOx v okolí, teplota vzduchu a sezónnost.
Nejčastější výskyt mlh byl registrován na horské stanici (99 až 188 dní v roce), na venkovské a městské stanici byl počet dní s mlhou podobný (okolo 20–60 dní). Meziroční variabilita výskytu mlh byla značná na všech zkoumaných místech, přičemž v posledních letech se zvýšila pravděpodobnost výskytu na všech sledovaných stanicích s největším nárůstem u horské stanice Churáňov.
V průběhu sledovaného období došlo na všech stanicích k nárůstu průměrné roční teploty o cca 1°C. Vzhledem k tomu, že zkoumané období navazovalo na éru se silným znečištěním v důsledku zejména enormního spalování fosilních paliv v 70. a 80. letech 20. století, byl pozorován zásadní pokles koncentrace SO2 a méně výrazný pokles NOx, prekursorů kondenzačních jader mlhy. Koncentrace NOx byly naměřeny nejvyšší na městské stanici, kde ke znečištění vzduchu přispívá zejména doprava, přičemž na stanici Churáňov (kde jsou obecně nejnižší koncentrace NOx) došlo k mírnému nárůstu, o 2.2 μg.m−3 v průběhu 27 let.
I když je v Evropě registrován v posledních letech zejména pokles frekvence výskytu mlh, výsledky současné studie v Česku celkem zřetelně ukazují zvýšení pravděpodobnosti výskytu mlh od poloviny první dekády 21.století, a to zejména v horských oblastech, přičemž přesná příčina není doposud známá. Výsledky použitého modelu však ukázaly nejdůležitější faktory ovlivňující výskyt mlh. Na rozdíl od teploty vzduchu a sezónnosti, které neměly takový význam, relativní vlhkost vzduchu a imisní koncentrace SO2 a NOx se projevily jako podstatné. Vyšší množství polutantů, které působí jako potenciální kondenzační jádra, zvyšuje pravděpodobnost výskytu mlh, přičemž vzhledem k dálkovému transportu mohou působit škody i daleko od zdroje znečištění.
Kateřina FRAINDOVÁ
Akce dokumentů