E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | Přihlášení



Z těžbou poničené krajiny k přirozeným lesům

Velká část ložisek minerálních a energetických surovin se nachází v zalesněné krajině. Kvůli těžbě je nejprve nutná povrchová skrývka. To však znamená ztrátu jedinečných lesních ekosystémů. Otázka také zní, co potom? Vědci z univerzit v Severní Americe, Evropě a Austrálii pracují na tom, jak vrátit zasaženou krajinu nejblíže k její přirozené podobě prostřednictvím lesní rekultivace.

Lesní rekultivace se provádějí již dlouhou dobu, je však nutné si uvědomit, že to neznamená pouze vysadit pár stromů. Je potřeba se zaměřit na všechny přírodní krajinné složky od klimatu a reliéfu po flóru a faunu. Je důležité zachovat půdní podmínky, zabránit erozi, a aby se ekosystém včetně půdy mohl vyvíjet a nebyl náchylný k disturbancím.

Důležité je počítat s lesní rekultivací ještě před začátkem těžby, aby bylo možné sestavit plán, který často zahrnuje i uchování původního půdního pokryvu. Přitom postup rekultivačních prací je místo od místa velmi variabilní, v určitých podmínkách lze dosáhnout výborných výsledků jen tím, že se ponechá pracovat příroda a umožní se nerušený průběh sukcesi, jinde jsou nutné masivní technické zásahy. Již při úpravě reliéfu je potřeba vnímat půdní, klimatické a hydrologické poměry oblasti. Zpravidla je třeba snížit sklon svahu, na druhou stranu je třeba zásahy provádět uvážlivě, protože každý pohyb techniky zvyšuje utužení, které je také nežádoucí. Důležité je zabránit erozi, sesuvům a nadměrnému sesedání půdy.

Pro navrácení krajině její původní podobu je třeba myslet ještě před začátkem těžby.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/greenpeaceinternational/3921818537

I když je na místo těžby opět navrácena původní půda, nejedná se o stejnou půdu jako takovou. Je označována za antropozem, při skrývce a opětovnému navrácení dojde k promíchání jednotlivých půdních horizontů. Pro utváření půdy je důležitý obsah organických látek, vegetace, půdní mikrobiální procesy i půdní fauna, která hraje podstatnou roli zejména při dekompozici organického materiálu a při provzdušňování. Volba vhodné technologie musí respektovat místní podmínky, například v sušších oblastech je zcela nezbytná ve vlhčím klimatu může, vzhledem k utužení, které ji provází způsobit více škody než užitku.  Výběr vhodné vegetace závisí především na vlastnostech půdy a na hydroklimatických podmínkách. Při každé rekultivaci je potřeba zvolit vhodné dřeviny přípravné a průkopnické (např. břízy, topoly, vrby, osiky, olše) i ty hlavní. Při výběru dřevin je vhodné zvolit pestré složení, neboť umožňuje podmínky pro život více druhů organismů a zároveň je les odolnější vůči vnějším stresorům.

V Albertě podobně jako ve spojených státech mají těžební společnosti povinnost po skrytí nadloží půdu zachovat a šetrně skladovat. Ve většině zemí Evropy musí být krajina navrácena do původního stavu před těžbou a společnosti jsou povinny mít rekultivační plán. Záchrana původní půdy je zde požadována pouze při rekultivaci na půdu zemědělskou. V Austrálii, kde probíhá rozvoj těžby bauxitu, je od 80. let povolena rekultivace pouze původními dřevinami.

I když každá oblast má svá specifika a potřeby, je možné dodržovat základní obecná pravidla, která zabezpečují budoucí pozitivní vývoj krajiny po rekultivaci. Podle syntézy a pozorování v jednotlivých oblastech Severní Ameriky, Evropy a Austrálie došli vědci k základním bodům, které je potřeba dodržovat. Mezi ty patří především vhodné navrstvení skrývky tak, aby svrchní vrstvu tvořili příznivé substráty, vhodné používání původní půdy, maximální podpora přirozených půdotvorných procesů, vytvoření heterogenity reliéfu, ponechání ostrůvků původní vegetace jako přírodní zdroj semen a semenáčků. Celkově je výhodné zaměřit se na usměrňovanou spontánní sukcesi s cílovým ekosystémem tvořeným zástupci původní vegetace. Cílem úspěšné rekultivace je, aby byl les produktivní, soběstačný a splňoval ekologické i socioekonomické cíle.

Macdonald, S., E., Landhäusser, S., M., Skousen, J., Franklin, J., Frouz, J., Hall, S., Jacobs, D., F., Quideau, S. (2015). Forest restoration following surface mining disturbance:
challenges and solutions. New Forests, 46(5), 703-732.


Kateřina Fraindová

 

Publikováno: Pátek 10.06.2016 06:45

Akce dokumentů