E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Vztah mezi umělou potratovostí a antikoncepcí v Česku a Slovensku

Je v Česku a Slovensku podobný trend vývoje umělé potratovosti? Jak moc je ovlivněn využíváním moderních antikoncepčních metod? Jak se liší tyto státy v postoji k provedení UPT, tedy umělého přerušení těhotenství? Těmito a mnoha dalšími tématy se zabývala ve svém článku Jiřina Kocourková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK.

Pro svou analýzu autorka vycházela z dat statistických úřadů obou zemí, dále z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a Národného centra zdravotnických informácií. Údaje o postojích k umělému přerušení těhotenství vycházely ze šetření European Values Study (EVS).

Jaké jsou nejvýznamnější rozdíly v umělém přerušení těhotenství (UPT) mezi státy a čím jsou ovlivněné? Vývoj v čase vidíme na obrázku společně s vývojem využívání předepsané antikoncepce. Je zajímavé, že i když před rokem 1993 byly Česko i Slovensko součástí jednoho státu, přesto byly patrné rozdíly. Česko mělo stále vyšší průměrný počet UPT na jednu ženu, pouze mezi lety 1993 a 1995 ho vystřídalo Slovensko (je to dané rozdílným rokem zavedení povinného poplatku za provedení UPT). Poté se situace znovu vyrovnala a od roku 1998 je v obou zemích téměř shodná.

Důvod nižší umělé potratovosti v posledních letech a také nižšího podílu využití antikoncepce na Slovensku může být nejspíše vyšší podíl věřících obyvatel římskokatolického vyznání. Naopak v Česku je důvodem nižší úrovně umělé potratovosti hlavně vyšší využívání moderních antikoncepčních metod. V obou státech byl hlavním zdrojem poklesu úrovně umělé potratovosti její pokles u vdaných žen, téměř dvě třetiny poklesu na Slovensku a polovina v Česku. 

Obrázek: Vývoj průměrného počtu UPT na ženu (křivka) a podílu žen využívajících antikoncepci na předpis (sloupcový graf). Zdroj: autorka výzkumu.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Liší se Češi a Slováci v postojích k UPT? Využity byly odpovědi respondentů šetření EVS z obou států ve věku 18–64 z let 1991 a 2008. V roce 1991 se ukázalo se, že s UPT v případě, že pár nechce další děti, souhlasí v obou státech nejčastěji lidé ve věku 30–49 let a ti, co sami mají 2 děti (v roce 2008 již nebyl věk ani počet dětí v ČR statisticky významný, ale v SR nadále přetrval). V případě tolerance UPT u nevdaných žen měli respondenti podobné postoje jako u vdaných žen. A dále též v roce 2008 Slováci s jedním nebo dvěma dětmi 1,5krát častěji schvalovali UPT než ti s třemi nebo více dětmi. V obou případech tolerance k UPT je statisticky významný rozdíl mezi věřícími a nevěřícími respondenty, v Česku je významná i interakce věku a náboženského vyznání, mladí věřící Češi častěji schvalují UPT než starší věřící.

Zajímavou otázkou také je, jaký je vztah mezi UPT, antikoncepcí a porodností. Na Slovensku je zajímavá situace, protože má zároveň nízkou úroveň plodnosti a i úroveň umělé potratovosti, dosaženou s nižším využíváním moderních antikoncepčních metod ve srovnání s Českem.

V Česku došlo se zvýšením užívání moderní antikoncepce ke vzniku nového reprodukčního modelu založenému na odkladu dětí do vyššího věku. Na Slovensku je nižší průměrný věk matek při porodu prvního dítěte, takže ve formování podobného reprodukčního modelu má oproti Česku zpoždění, ale kdyby došlo k většímu přijetí metod moderní antikoncepce, znamenalo by to nejspíše rychlejší přechod na model odkladu prvního dítěte do vyššího věku. Uvidíme, jak se reprodukční modely i postoje budou v obou zemích dále vyvíjet.

JIŘINA KOCOURKOVÁ (2016): Relationship between abortion and contraception: a comparative sociodemographic analysis of Czech and Slovak populations. Women & Health, 56:8, 885–905.

Markéta RŮŽIČKOVÁ

Publikováno: Pátek 10.02.2017 09:15

Akce dokumentů