Vyšší vzdělání snižuje výskyt vražd
Odhaduje se, že v roce 2004 tvořila úmrtí v důsledku napadení celosvětově až 1% z celkové úmrtnosti. Jejich rozložení je rozdílné jak mezi zeměmi, tak mezi obyvateli v jednotlivých státech. Výzkumy naznačují, že nárůst výskytu vražd by mohl být spojen také s rostoucí nerovností a sociálním znevýhodněním obyvatel zejména v několika posledních letech. Poznání příčin vedoucích k vyššímu výskytu těchto úmrtí je důležité pro rozvoj intervencí, které by mohly tomuto fenoménu předcházet. Jaké skupiny obyvatel jsou touto skutečností více ohroženy, zkoumali vědci ve dvanácti evropských zemích.
Výzkum, jehož spoluautorkou je prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, byl součástí rozsáhlejšího projektu financovaného Evropskou komisí prostřednictvím programu veřejného zdraví, zaměřujícího se na výzkum zdraví, sociálních nerovností a jejich determinant v Evropě. Soustředil se na země v severozápadní (Finsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Belgie a Švýcarsko) a východní (Slovinsko, Maďarsko, ČR, Polsko, Litva a Estonsko) části, kde byla získána longitudinální nebo průřezová (Maďarsko, ČR, Polsko, Litva, Estonsko) data z populačních registrů, sčítání lidu a běžné evidence. U Švýcarska byla vyloučena zahraniční populace.
- Zkoumané země, zpracováno v ArcGIS
Výskyt vražd byl vyšší především v Litvě (1,4 %) a Estonsku (2,2 %). Nerovnosti podle vzdělání ať už absolutní (vycházející z míry úmrtnosti) či relativní (riziko úmrtí u nejnižší vzdělanostní kategorie vzhledem k nejvyšší vzdělanostní kategorii), byly u vražd přítomné ve všech zemích. Ukazatele absolutních nerovností byly vyšší ve východní části Evropy a ve Finsku, obzvláště vysokých hodnot dosahovaly v Litvě a Estonsku. Absolutní nerovnosti u vražd tvořily nanejvýš 2,5 % (Estonsko), 1,9 % (Litva) a 1,4 % (Finsko) z absolutních nerovností vypočítaných pro všechny příčiny úmrtí. U ostatních států se hodnoty pohybovaly kolem 1 %. Ukazatele úmrtnosti v důsledku vražd byly celkově vyšší u mužů, přičemž nejvyšších hodnot dosahovaly ve všech zemích u nejnižších vzdělanostních kategorií. Relativní nerovnosti byly v severních státech, zejména pak ve Finsku a Dánsku, podobně vysoké jako ve východní části Evropy. Nejvyšších hodnot dosahovaly v Dánsku, kde muž s nejnižším vzděláním má téměř 17krát vyšší riziko výskytu úmrtí v důsledku vraždy než ten nejvíce vzdělaný. Relativní nerovnosti podle vzdělání byly vyšší ve všech zemích s výjimkou Belgie, Slovinska a Švýcarska, kde byly srovnatelné s rozložením u celkové úmrtnosti. Výsledky u žen byly méně konzistentní.
Vyšší vzdělání bývá spojeno s rozvážnějším a efektivnějším řešením problémů. Další faktor ovlivňující výskyt vražd je spojen s rostoucí sociální nerovností, například odstranění podpůrných systémů v Estonku a Litvě mohlo být spojeno s nárůstem počtu vražd a organizovaného zločinu. Tato úmrtí dosahovala v těchto státech po 2. světové válce poměrně vysokých hodnot a koncentrovala se v Estonsku především u ne-estonských (převážně ruských) imigrantů. Nízké hodnoty ukazatelů tohoto typu úmrtnosti ve skandinávských zemích mohou být důsledkem jejich nízkých společenských nerovností. Socioekonomické nerovnosti ve výskytu vražd jsou všeobecným jevem v Evropě a jednotlivá odvětví zdravotní politiky se mohou zaměřit na rizikové skupiny.
Kateřina Fraindová
Akce dokumentů