Výsledná podoba kampusu Albertov

Pohled na Biocentrum z ulice Albertov.

Kampus bude sloužit třem fakultám: Přírodovědecké, 1. lékařské a Matematicko-fyzikální. Každá z budov bude rozčleněna do několika sekcí pro výzkumníky v těchto směrech: Biochemie a metabolismus, Buněčné systémy ve zdraví a nemoci, Infekce a imunita, Genetika, genomika, bioinformatika, Chemická syntéza, Materiálový výzkum a nanotechnologie a Spektrální a strukturní výzkum materiálů v Biocentru, Změny klimatu a atmosférické procesy, Dynamika přírodních procesů a změny krajiny, Sociálně-geografické a demografické projevy globálních procesů a změn, Geodynamika, Geochemie, biogeochemie a toxikologie, Ekosystémy, biodiverzita a biologické invaze a Geoinformatika a geostatistika v Globcentru.

Vítězný návrh je především krásný, jak na úvod poznamenal předchozí děkan Bohuslav Gaš. Nelze nesouhlasit. Ze zhlédnutí celkem 33 návrhů je nesporné, že tento patří mezi hrstku těch, které se pokusily zachytit ducha Albertova a nenásilně ho přenést kousek dál, do naší doby. Tento přístup má bezesporu dvě výhody: každému je celkem jasné, že obrovské projekty Biocentra a Globcentra nebudou sloužit jen nějakých 20 či 30 let, proto je jistě vhodné, že budou mít podobu klasických zděných budov stabilních tvarů a příjemně tlumených barev. Za druhé pak možná díky tomu vznikne opravdový duch kampusu s živými ulicemi a příjemnými náměstíčky a parčíky, jak je známe z velkých univerzit anglosaského prostředí. Autoři návrhu se o toto rozhodně snažili.

Dvorana Biocentra - místo zamýšlené k odpočinku, setkávání, ale i pořádání výstav či koncertů studentských kapel.

Na co se tedy můžeme těšit? Větší z budov Biocentrum bude obsahovat laboratoře a badatelny pro 730 zaměstnanců, dále několik poslucháren různých velikostí, studovnu, kavárnu, zvěřinec a velkou stupňovitou dvoranu se zasklenou střechou a částečně prosklenými stěnami do všech čtyřech světových stran. Biocentrum bude mít dvě podzemní podlaží a pět nadzemních podlaží, ovšem protože zadní část budovy zasahuje do svahu, jehož sklon tvoří zhruba dvoupatrový rozdíl, při vnějším pohledu se bude zdát, že zadní část má dokonce sedm pater. Právě výška budovy tak tvoří největší starost nejen architektů, ale i zadavatelů – nad maximálně pětipatrovými stávajícími budovami Albertova bude nepochybně vyčnívat. Naopak největší výhodou je jistě velká, prosvětlená dvorana. Ta slibuje příjemný prostor plný stolů a židlí pro odpočinek, setkávání a trávení několika minut mezi přednáškami.

Globcentrum je řešeno obdobně, byť jde o budovu poněkud menší. I ona však bude mít dvě podzemní patra a sedm nadzemních pater, tentokrát už po celé ploše. Jelikož se však Globcentrum nebude nacházet na ulici Albertov, čili hlavní tepně kampusu, nebude výškový rozdíl snad tolik nápadný. Na západ od něj bude menší zelená plocha (parčík nebo možná geopark), která mimo jiné poskytne příjemný pohled z oken nové menzy – součásti Globcentra. Kromě toho se v Globcentru bude nacházet také menší sál pro fitness (jehož zařízení je momentálně předmětem diskuze) a také stěna na bouldering. I Globcentrum nabídne zasklenou dvořanu, byť podstatně menší, studovnu, desítky laboratoří a také mapové a herbářové sbírky.

Pohled na hlavní vstup Globcentra v Hlavově ulici.

Kampus se díky novým budovám více otevře těm, kdo po Praze nejraději jezdí na kole. V plánu je řada stojanů a v obou budovách též šatna a umývárna pro cyklisty. Více prostoru ovšem přibude i pro auta – obě budovy v části svých podzemních prostor obsahují parkoviště pro zhruba stovku aut. Téma motoristiky bylo během diskuze vzpomenuto ještě jednou, a to v souvislosti se stavem albertovských cest a chodníků. Myslím, že nám všem architekti mluvili z duše, když jejich stav označili za substandardní. Silnice jsou ovšem majetkem Magistrátu města Praha, proto jen odtud může vzejít konečné rozhodnutí o jejich opravě. Připomenout se je ovšem úkolem, který si univerzita vytyčila.

Dalším podnětem pak byla střecha Biocentra. Ta bude pokryta extenzivní zelení k lepšímu hospodaření s vodou a teplem, nebude ovšem sloužit jakožto relaxační zóna a pro běžné návštěvníky Biocentra nebude vůbec přístupná, což je podle mého škoda. V řešení je pouze část střechy nad zaobleným nárožím, ze které by se mohla stát vyhlídková plošina. I tady však stále probíhá diskuze, do které se lze také zapojit. Ostatně všechno, co není primárně určeno k výzkumu a výuce, bude hrazeno pouze z prostředků univerzity, je tedy především na jejich zaměstnancích a studentech, o co zájem projeví a co nikoliv (například také vybavení fitness, kryté klece na kola, lavičky v okolí budov apod.).

Závěrem doufejme, že stavba bude probíhat podle plánu časového i vizuálního a každý prostor se využije opravdu tak, jak to návrh architektů umožňuje. Nezbývá nám tak než se těšit na všechny nové možnosti, které kampus přinese, až bude hotový. A naposled děkujeme všem, kteří se na jeho realizaci podíleli a ještě podílet budou.

Iveta ŠTOLHOFEROVÁ

Zdroj snímků: UK