Všudypřítomné sinice a jak na ně
Jejich výzkum se zaměřil na sinici Microcystis aeruginosa, která je jedním z nejrozšířenějších druhů sinic vyskytujících se v přírodních vodách zejména v souvislosti s nadměrným přísunem živin. Zároveň je tato sinice schopna tvořit tzv. vodní květ, který má nejen ekologický dopad, ale v důsledku uvolňování řady toxických látek mohou sinice navíc závažným způsobem ohrožovat zdraví a život člověka.
Současně komplikuje úpravu pitné vody. Látky produkované sinicemi zabraňují zejména účinné koagulaci, kdy dochází k agregaci koloidních částic a makromolekulárních organických látek do větších celků, která je nezbytná pro jejich další separaci. Proto se vědci zaměřili na možnost zvýšení účinnosti koagulace látek produkovaných sinicí M. aeruginosa, a to pomocí preoxidace manganistanem draselným.
Krok preoxidace, kdy je do surové vody nadávkováno oxidační činidlo (zde KMnO4), je zařazen obvykle po mechanickém předčištění a před další úpravou surové vody. Výsledky studie prokázaly, že oxidace organických látek vedla ke zvýšení jejich možné odstranitelnosti v dalších procesech úpravy pitné vody, kdy při následné koagulaci síranem železitým (Fe2(SO4)3) došlo k úspěšnému zvýšení odstranění peptidů a proteinů extrahovaných ze sinice.
Zlepšení odstranitelnosti organických látek pomocí jejich preoxidace je připisováno především degradaci organického materiálu na anorganický uhlík. Preoxidace dále zapříčinila posun optimálních hodnot reakčního pH do oblasti běžně používané při úpravě vody, čímž došlo zároveň k eliminaci tvorby organo-kovových komplexních látek, které rovněž narušují proces koagulace, kdy organické látky interagují s kovy koagulačního činidla, vážou je v rozpuštěné formě a zabraňují tak vlastní agregaci i agregaci koagulačních činidel.
Autoři nicméně upozorňují na nezbytnost přesného efektivního dávkování oxidačního činidla, aby byly zajištěny nízké zbytkové koncentrace manganu v upravené vodě, a v případě výskytu buněk sinic a řas v surové vodě, aby nedocházelo k porušení jejich celistvosti a tak uvolnění dalších organických látek do upravované vody. Stále však existují i sloučeniny, u kterých není možné zabezpečit jejich koagulaci či degradaci pomocí manganistanu draselného. Proto je nutné využití dalších technologií úpravy pitné vody a v neposlední řadě jejich další výzkum. Se sinicemi to zkrátka není snadné...
Kateřina FRAINDOVÁ
Akce dokumentů