Vrátí se původní život do tatranských jezer?
V druhé polovině 20. století docházelo k neuváženému znečišťování ovzduší, které následně způsobilo mimo jiné okyselení povrchových vod. Vzhledem k přesunu srážek na velké vzdálenosti došlo k největšímu snížení pH právě v oblastech daleko od průmyslových oblastí, a to na horách, kde jsou vody chudé na minerály i organické látky. Výzkum acidifikace jezer je proto stále aktuálním tématem, jelikož nám částečně ukazuje, jak na tom je a bylo naše ovzduší. Kromě pH a chemického složení je možné složení vod zkoumat i pomocí nepřímých (tzv. proxy) ukazatelů. Tým vědců ze Slovenska a naší fakulty se proto zaměřil na jeden z nich: složení planktonu v 50 tatranských jezerech.
V polovině 80. let 20. století se v důsledku depozic kyselých srážek hodnoty pH v tatranských jezerech pohybovaly až okolo hodnot 4,5. Od té doby docházelo k mírnému zvyšování, přičemž v 90. letech byly průměrné hodnoty pH okolo 5.
Ne všechna jezera však byla acidifikací postižena stejně. Proto tým vědců rozdělil 50 tatranských jezer do tří kategorií: neacidifikovaná, acidifikovaná a silně acidifikovaná. Hodnotili přitom hodnotu pH, alkalinitu a obsah vápníku. V okyselených a silně okyselených jezerech došlo okolo roku 1976 k téměř úplnému vymizení planktonních korýšů. K obnově původní fauny začalo docházet opět na začátku 90. let 20. století. V některých jezerech však došlo k opoždění obnovy, v některých dokonce nezačala dříve než v r. 2008.
Kromě korýšů byl zkoumán výskyt zástupců podčeledi Chironominae, kteří poměrně spolehlivě reflektují změny v okyselení vod. V průběhu ozdravování jezer však nedošlo k výskytu stejných zástupců, jako tomu bylo před počátkem acidifikace, ale k nárůstu počtu teplomilnějších druhů, což odráží zvyšování průměrných ročních teplot v oblasti. Ve výsledku tak není možné, aby byla obnovena původní společenstva, jaká se zde před počátkem acidifikace nacházela.
Rychlost, s jakou dochází k obnově vodního chemismu a následně zooplanktonu v jednotlivých jezerech, závisí na více faktorech, přičemž kromě času mezi ně patří také množství živin a zkracování doby setrvání autochtonních vod. Vzhledem k odlišným změnám v jednotlivých ekosystémech tatranských jezer by další výzkum pomohl k ještě bližšímu pochopení vztahů mezi chemismem a biologickou obnovou jednotlivých unikátních vodních komplexů.
Kateřina FRAINDOVÁ
Publikováno:
Úterý 07.11.2017 19:45
Akce dokumentů