Vody šumí na Horehronie
Výzkum srážko-odtokových poměrů je jednou z oblastí zájmu hydrologů z katedry Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V současné době, kdy stále více pociťujeme extrémní projevy počasí a změny klimatu, se Andrea Blahušiaková a Milada Matoušková zaměřily na trendy vybraných hydroklimatických faktorů z povodí horního Hronu na středním Slovensku. Na základě zjištěných informací je možné předpovídat i budoucí vývoj.
V mnoha geografických výzkumech hraje hlavní roli statistika a ne jinak tomu bylo i v předkládané studii. Z dlouhodobých datových řad z minulých desetiletí lze stanovit trendy, které se promítají do budoucnosti. Jiným způsobem předvídání jsou matematicky založené modely. Ty jsou pro Slovensko vypracovány v několika variantách podle různých variant klimatických scénářů a množství vypouštěných emisí. Předpokládá se nárůst teploty vzduchu o 2-4 °C do r. 2075. Změna úhrnů srážek je odhadována podle modelů o -10-15 % do roku 2075. Nabízí se tedy otázka: „Jak se změna klimatu promítne do odtoku a dostupnosti vodních zdrojů?“ Celkový roční odtok klesne, přičemž modely předpokládají dílčí nárůst v zimě a výraznější pokles odtoku v letních měsících.
Analýza dlouhých časových datových řad a předpověď pomocí jejich trendu je druhým způsobem. Z předchozích výzkumů lze odvodit pokles odtoku o 13-24 % na Slovensku, přičemž výrazněji se projevuje v jižních oblastech. Analýzy datových řad dokládají přerozdělení srážek v rámci roku, předpokládá se větší sucho v létě a na začátku podzimu a více srážek v zimě a na začátku jara, nicméně díky nárůstu teploty to budou stále méně a méně srážky sněhové.
Autorky se zaměřily na analýzu dat z oblasti horního povodí Hronu, druhé největší řeky na Slovensku, která končí svou cestu ústím do Dunaje. Zájmové území po profil Banská Bystrice je vysoko položené. Samotný Hron pramení ve výšce necelých tisíc metrů nad mořem pod Kral’ovou hol’ou, odvodňuje jižní svahy Nízkých Tater. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 4-5 °C. Území je ze dvou třetin pokryto lesy, což je nadprůměrné oproti průměrné lesnatosti Slovenska činící 41 %. Analyzovány byly datové řady teplot, srážek, průtoků a sněhu a z období 1930-2010, resp. 1960-2010 (dle dostupnosti dat).
V analyzovaných datech byly statisticky potvrzeny následující trendy. Průtok od šedesátých do osmdesátých let mírně stoupal, ale od začátku osmdesátých let klesá, přičemž pokles se v devadesátých letech zrychluje a to především v zimě. Statisticky nevýznamné jsou změny úhrnů ročních srážek, ale dochází k jejich poklesu v listopadu a únoru. Nárůst teploty je zřejmý na všech sledovaných stanicích v povodí a to zhruba o 1 °C. Díky tomu se také snižuje průměrná výška sněhové pokrývky.
Sledovány byly rovněž i hydrologické extrémy, především četnost výskytu povodní. Výrazný je pokles maximálních průtoků a velkých vod. Pro povodí jsou typické jarní povodně v dubnu a květnu z jarního tání. Výrazný pokles jejich četnosti se projevil od začátku osmdesátých let, což odpovídá změnám sledovaných hydroklimatických faktorů, především úbytku sněhu a celkovému oteplení. Částečně to může být ovlivněno antropogenními úpravami koryta řeky a protipovodňovými opatřeními po povodni v roce 1974.
Ze sledovaných statistik je zřejmá výrazná citlivost horního toku řeky Hron na klimatické změny, a to zejména od osmdesátých let projevující se zvýšenou teplotou, přerozdělením srážek v rámci roku, menší sněhovou nadílkou a nižšími průtoky.
Tomáš JANÍK
Publikováno:
Pátek 11.12.2015 10:00
Akce dokumentů