E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Větší varan útočí

Setkání varana s varanem se může zvrtnout v poměrně agresivní záležitost, chtějí-li si vyříkat, kdo má navrch. Nejenže bývá spor často nebezpečný, ale je i energeticky náročný. Nebylo by tedy špatné umět odhadnout protivníka a zvážit svoje šance předem. V první rituální fázi varaního konfliktu se samci předvádí jeden druhému. Dokážou na základě velikosti protivníka odhadnout, kdo s koho, a podle toho zvolit správnou strategii?

Tělesná velikost je v životě zvířete zásadním faktorem, formuje ji jak přírodní, tak pohlavní výběr. Větší samci díky tomu vyhrávají nad menšími, jelikož tělesná velikost je úzce spjatá s fyzickou silou. U ještěrů to funguje stejně. Podle velikosti samců můžeme mnohdy odhadnout, který v konfliktu zvítězí a získá tak nejen větší popularitu u samic, ale i lepší přístup ke zdrojům. Pro ještěry by tedy bylo šikovné umět zhodnotit své možnosti v závislosti na velikosti tváří v tvář jinému samci.

Varan mangrovový (Varanus indicus). Zdroj: Petra Frýdlová

Vědci z naší Katedry zoologie měli příležitost sledovat ritualizované chování na varanech mangrovových (Varanus indicus) ze ZOO Praha. Měli k dispozici 22 samců a 13 samic varanů, které sledovali od vylíhnutí až do 4 let. Do uzavřené arény s neprůhlednou přepážkou ve středu vždy umístili dvojici ještěrů (samec-samec, samec-samice nebo samice-samice) a po 5 minutách aklimatizace přepážku odstranili. Varani byli v aréně ponecháni 10 minut, přičemž je vědci natáčeli a pořízený videozáznam následně vyhodnotili.

Žádný z varanů nebyl v průběhu experimentu zraněn, protože jakékoliv kontaktní agresivní chování bylo okamžitě přerušeno. Setkání samice-samice nebo samice-samce bylo většinou mírumilovné s minimálními náznaky agrese. Střetnutí dvou samců ale většinou zahrnovalo úvodní fáze rituálního souboje a u jedinců po pohlavním dospění, ke kterému dochází kolem 1-1,5 roku, se začaly objevovat agresivní interakce. Samci na sebe vzájemně syčeli, očichávali se a stavěli se do vyvýšených postojů za účelem demonstrace své velikosti. Agresivní chování dále zahrnovalo švihání ocasy, nepřímé výpady a kousání. Dominantní samec šel velmi snadno rozpoznat podle toho, že se většinou velmi rychle přiblížil k protivníkovi a kousl ho.

V celkem 79 % případů byl agresor ten větší ze soupeřící dvojice samců. Naznačuje to tedy schopnost vzájemného porovnání své velikosti s velikostí protivníka. Vidí-li varan, že je jeho předvádějící se soupeř větší, může se rozhodnout hodit ručník do ringu a místo boje zvolit útěk, a to vše bez jediného fyzického kontaktu. Větší samec na druhou stranu hned pozná svoji převahu a mnohem častěji útok začne. Detailní analýza úvodní fází rituálního souboje také naznačuje, že malí samci někdy blafují. Zaujímají vyvýšené pozice ve snaze vypadat větší, než doopravdy jsou, což má odradit protivníka od útoku. Tato strategie byla mnohdy úspěšná.

Předchozí studie se zaměřovaly zejména na výsledky soubojů. Tato je unikátní svým pohledem na to, co střetnutí předchází, a poskytuje první nepřímý důkaz o schopnosti vzájemného zhodnocení tělesné velikosti u varanů mangrovových.

Frýdlová P, Šimková O, Janovská V, Velenský P, Frynta D. 2017. Offenders tend to be heavier: experimental encounters in mangrove-dwelling monitor lizards (Varanus indicus). Acta ethol 20:37–45.

Gabriela SUCHANOVÁ

Publikováno: Úterý 28.03.2017 19:50

Akce dokumentů