Vaření s meteorologickými kuchařkami
V Evropě je možné sledovat probíhající klimatické změny. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se předpokládá zejména nárůst průměrných ročních teplot, nárůst množství zimních srážek a dlouhodobější a intenzivnější letní sucha. Není to ovšem tak jednoduché. Klima i místní počasí zásadně ovlivňují typy atmosférické cirkulace. Monika Cahynová spolu s Radanem Huthem z Katedry fyzické geografie a geoekologie zkoumali a popsali vztahy mezi současnými změnami atmosférické cirkulace v Evropě a lokálními klimatickými trendy.
Existuje mnoho paralelních klasifikací cirkulačních typů. Potřeba porovnání a sjednocení klasifikační metody vedla k založení evropského projektu COST733 „Harmonizace a využití klasifikací typů počasí v evropských regionech“, v jehož průběhu bylo shromážděno několik desítek popisů. Autoři využili několika klasifikací cirkulačních typů (celkem 24) z tohoto projektu a dále porovnávali vliv měnící se četnosti výskytu cirkulačních typů na sezónní trendy, zejména maximálních a minimálních denních teplot a množství srážek na několika evropských a českých stanicích v letech 1961–2000.
Zdroj: Autoři článku.
Nejvýraznější trend cirkulace se projevil v zimě, kdy došlo k nárůstu počtu dní se západním prouděním. To není až tak neobvyklé, neboť to úzce souvisí se zesilováním Severoatlantické oscilace. V důsledku pozitivního NAO indexu také došlo ke zvýšení výskytu frekvence dní s tlakovou níží nad Islandem a naopak poklesem nad centrálním Středomořím.
Celkově se potvrdil trend oteplování, na většině vybraných stanic došlo v průběhu sledovaného období k nárůstu minimálních i maximálních denních teplot v průběhu zimy, jara a léta. V severní a střední Evropě došlo dokonce k překročení nárůstu teploty o +3°C během zimy. Takový trend již představuje zásadní vliv na celý ekosystém a migraci fauny a flóry v rámci kontinentu.
Masivní zimní oteplení bylo významně ovlivněno změnami atmosférické cirkulace ve Velké Británii a střední Evropě – kolem 50 % nárůstu teploty lze přisoudit změnám četnosti cirkulačních typů. Na ostatních stanicích a v jiných částech roku byl vliv cirkulace podstatně menší, což znamená, že větší roli hrály změny teploty a srážek v rámci jednotlivých typů cirkulace.
Zajímavé – a zároveň velmi znepokojivé – je, že výsledky z 24 srovnatelných, plně automatizovaných klasifikací cirkulačních typů se od sebe dost značně liší. Těžko tedy říci, která klasifikační metoda je pro použití v synoptické klimatologii tou nejvhodnější. Zároveň se nabízí otázka, zda lze výsledky obdobných studií, vycházejících často jen z jedné klasifikace atmosférické cirkulace, považovat za reprezentativní.
Kateřina FRAINDOVÁ
Publikováno:
Sobota 21.01.2017 14:05
Akce dokumentů