Uniformita měst Evropy: Je plzák španělský opravdu všude?
Představíme-li si klasické desetitisícové městečko v Čechách, vybaví se nám pravděpodobně historické centrum spojené s radnicí, tři hypermarkety, dvě benzinové pumpy, park, kino a nespočet hospod. Když pak v létě přemýšlíme, kam pojedeme na výlet, zjistíme, že všechna ta města si jsou podobná a jediné, čím se liší jsou kulturní památky z dob minulých. V podstatě ve stejné situaci se nachází česká a dá se říci, že i evropská krajina, příroda. Druhová bohatost je značná, avšak základ tvoří stále se opakující druhy rostlin a živočichů. Proč tomu tak je? Často zmiňovaný je zánik vhodných stanovišť spojený s urbanizací, intenzivním zemědělstvím, výsadbou lesních monokultur nebo také klimatickými změnami. Otázkou vlivu klimatu a stanovištních podmínek na diverzitu cévnatých rostlin a plžů ve městech se zabýval tým českých vědců se zástupci z PřF UK.
- Mozaika městské zástavby. Foto: D.Stella
Vytypováno bylo 32 měst ze států střední Evropy, Belgie a Nizozemí. Porovnávána byla prostřednictvím sedmi typů stanovišť o velikosti jednoho hektaru, která odrážela stupeň ovlivnění lidskou činností – historické centrum, hlavní třída, hustá sídelní zástavba, otevřená zástavba rodinných domů, raně sukcesní plochy a středně sukcesní plochy. Pro každé stanoviště byla pořízena data o srážkových úhrnech, průměrné teplotě a byla provedena inventarizace druhů rostlin a plžů. Díky své omezené pohyblivosti a citlivosti na změny životních podmínek fungují tyto taxony jako dobré indikátory. Cílem práce bylo zachytit efekt urbanizace krajiny na druhovou skladbu a diverzitu, dále pak porovnat důležitost klimatu a urbanizace jakožto faktoru ovlivňujícího druhovou skladbu. Na 224 plochách bylo celkem analyzováno 1196 druhů cévnatých rostlin a 87 druhů plžů. Plochy byly zhodnoceny pomocí ukazatelů alfa, beta a gama diverzity. Nejvíce odlišnými habitaty, z pohledu druhové variability, byly v obou taxonomických skupinách středně sukcesní plochy na straně jedné a historické centrum na straně druhé. Nejméně vegetace se tedy nachází v centrech měst a na hlavních třídách. Také hlemýždi se neobjevují v centru a na hlavních třídách, avšak objeveni nebyli ani na plochách raně sukcesních. Důvodem je zřejmě nízká adaptabilita na neustále disturbované prostředí. Za zmínku stojí také výsledky z městských parků, které poukazují na nízkou alfa, beta a gama diverzitu v případě roslin, avšak vysokou v případě plžů. Druhově bohaté jsou plochy středně sukcesní nacházející se na periferiích měst. Právě ty hostí více jak 83% nalezených druhů plžů a zároveň také druhy vzácné a ohrožené.
Studie ukázala, že vyšší podíl na celkové variabilitě druhů jak rostlin, tak plžů, má typ stanoviště, nikoliv klimatické podmínky. Činnost člověka a jeho přímý vliv na změnu krajiny má na diverzitu druhů větší vliv než změna optimálních klimatických podmínek, v tomto případě reprezentovaných teplotním a vlhkostním ukazatelem. Výsledky přináší kvalitní obraz kulturní krajiny napříč Evropou a mohou tak být nápomocné při rozhodování zahradních architektů, městských zastupitelů nebo vlastníků pozemků o změnách využití urbanizované krajiny.
http://dx.doi.org/10.3140/bull.geosci.1260
Hermová Markéta
Akce dokumentů