Struktura příjmení v Česku
Příjmení je individuální znak každého z nás, převážně děděný po otci nebo získaný manželstvím. Příjmení je také hromadným jevem, který lze studovat z hlediska početností výskytu. Kombinace informací o složení a četnostech příjmení představuje unikátní kód každého obydleného regionu. O poskytnutí souhrnného pohledu na strukturu příjmení v Česku se pokusili Josef Novotný z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty spolu s Jamesem Cheshirem z University College London.
Máme-li data o rozmístění nositelů jednotlivých příjmení, lze mapovat koncentrace těchto jmen, ale také analyzovat jejich prostorové vztahy. Obecným východiskem je přitom předpoklad, že struktura příjmení určitým způsobem odráží spolupůsobení řady činitelů, jako jsou dřívější postupy v pojmenovávání, etno-kulturní charakteristiky obyvatelstva, geneticko-genealogické vztahy, historické proudy migrací a další regionální a lokální specifika. Autoři vyšli z jednoduchého předpokladu, že čím častěji se nositelé dvou různých příjmení koncentrují blízko sebe (ve stejných obcích a regionech), tím větší je pravděpodobnost, že tyto dvě příjmení jsou nějakým způsobem spřízněna. Celkovou strukturu příjmení znázornili jako síť, jejíž vrcholy představují jednotlivá příjmení, zatímco hrany (spojnice vrcholů) vykreslují ukazatele míry společné územní koncentrace daných dvou příjmení.
Analýza byla provedena ve dvou krocích, v prvním kroku byla hodnocena společná koncentrace dvojic příjmení v rámci 206 mikroregionů (tzv. obcí s rozšířenou působností) a ve druhém pak v rámci 6224 obcí. Do analýzy vstupovala mužská příjmení s 50 a více nositeli, byť ve výsledných sítích byla kvůli přehlednosti zobrazena pouze četnější jména.
Tyto sítě lze ve vysokém grafickém rozlišení nalézt ve volně dostupných přílohách publikovaného článku (viz odkazy pod článkem). Až překvapivě výrazné se ukázalo oddělení české a moravsko-slezské části sítě. Dále byly tímto způsobem identifikovány skupiny příjmení pro jednotlivá území a také příjmení, která jsou nejsilněji zapojena do jednotlivých částí sítě. Právě tato jména, která mají největší počet silných vazeb (společných územních koncentrací) lze považovat za nejtypičtější zástupce daných částí sítě a tedy i odpovídajících částí populace. Bylo přitom doloženo, že tato typičnost příjmení není závislá na jejich četnosti. Hodnocení také potvrdilo předpoklad o vysoké míře územní koncentrace drtivé většiny příjmení. Naopak vzácná jsou rovnoměrně rozmístěná příjmení (např. Hruška, Hrubý, Liška, Toman, Kočí a Prokop).
Zajímavým poznatkem je také podstatně vyšší hustota sítě v její slezské a moravské části v porovnání s částí českou. To dokládá nižší populační stabilitu české části, která patrně odvisí zejména od historických migrací s nejvýznamnějším faktorem poválečného odsunu sudetských Němců a následného dosídlení těchto oblastí.
V rámci sestavených sítí lze také dobře identifikovat shluky „cizích“ příjmení. Výrazný je v tomto ohledu shluk vietnamských jmen. Nedaleko něj lze také nalézt menši skupinky čínských nebo ukrajinských příjmení. Podobně lze identifikovat i blízkost některých německých nebo typicky romských jmen. V rámci moravské části sítě lze též poukázat na zajímavost koncentrace příjmení, která pocházejí ze sloves v příčestí minulém (Zapletal, Přikryl, Hradil atd.), což ukazuje na lokalizaci původu těchto způsobů pojmenovávání.
Analýzy využívající informace o četnostech příjmení a prostorovém rozložení jejich nositelů mají podle autorů zde zmíněné studie potenciál možného přesahu do různých vědeckých oborů. Mohly by poskytnout další podrobnější informace o etno-kulturní variabilitě obyvatelstva, posloužit ke studiu historických migrací a být velmi cenné také pro genealogická, ale i pro populačně-biologická hodnocení (testování genetické struktury obyvatelstva). Mimořádně zajímavé informace by mohlo přinést také propojení analýz dat o současném rozložení příjmení s hodnocením dat o jejich územním rozložení v minulosti. Tyto historické informace existují, jsou ovšem dosti roztříštěné a jejich zpracování bude pracné. Autoři zde představené studie doufají, že se jim v budoucnu podaří ve studiu této problematiky pokračovat.
Síť sestavená na základě analýzy společných koncentrací příjmení v rámci 206 mikroregionů
Síť sestavená na základě analýzy společných koncentrací v rámci 6224 obcí
Kateřina Fraindová
Akce dokumentů