Sjednocování českých zemí před stovkami milionů let
Okraj Gondwany tehdy asi nejvíce připomínal dnešní západní pobřeží Jižní Ameriky, kde se tichomořská oceánská litosférická deska podsunuje pod pevninskou desku jihoamerickou (tento proces se označuje jako subdukce). V důsledku tavení horninových mas v nadloží podsouvané oceánské desky vzniká podél pobřeží pásemné pohoří s výraznou vulkanickou aktivitou. Nejinak tomu bylo i v geologické minulosti.
Ke konci devonského období došlo ke srážce Gondwany s Laurusií, subdukci oceánu, který je odděloval, a vyvrásnění ohromného horstva – takzvaných variscid. Základy neboli kořeny onoho horstva, tvořilo i území Čech - vrásněním slepené a navzájem propojené původně samostatné mikrokontinenty. Jak se ovšem v tak složité situaci z pradávné minulosti vyznat?
Vědci z Přírodovědecké fakulty UK dlouhodobě pracují na výzkumu, který má za cíl rekonstruovat, co se vlastně tehdy před přibližně 375 miliony let na našem území událo. Doslova se snaží roztáhnout dávná pohoří a oceány do původní pozice před srážkou. K tomu jim napomáhá detailní průzkum hlubinných vyvřelin (takzvaných plutonitů), jejich stáří, polohy, vlastností a způsobu, jakým ovlivňovaly okolní horniny, když byly ještě v žhavotekutém stavu. Nejnovější výzkumy ukázaly, že sopečná činnost na pevninské desce středních Čech byla způsobená podsouváním oceánské desky v oblasti dnešních severních a západních Čech.
Zdroj: Žák, J., Kratinová, Z., Trubač, J., Janoušek, V., Sláma, J., Mrlina, J. (2011). Structure, emplacement, and tectonic setting of Late Devonian granitoid plutons in the Teplá–Barrandian unit, Bohemian Massif. International Journal of Earth Sciences 100: 1477–1495
Valéria Vaškaninová
Akce dokumentů