E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Rozhovor s Petrem Sklenářem

V rámci Popularizace vědecké práce a dění na naší Přírodovědecké fakultě jsem se vydala udělat rozhovor s čerstvě habilitovaným docentem Petrem Sklenářem z katedry botaniky.

Doc. RNDr. Petr Sklenář Ph.D., (1970) je významnou osobností na katedře botaniky a specialistou na tropické horské ekosystémy rovníkové Jižní a Střední Ameriky. Zabývá se popisnou vegetační ekologií, fytogeografií i ekofyziologií rostlin této oblasti. Tam od roku 1997 podnikl již mnoho

Petr Sklenář
Petr Sklenář v Ekvádoru, foto: Vojtěch Zeisek

expedic, ze kterých vznikly velmi zajímavé články. Pravděpodobně nejzásadnějším počinem v činnosti Petra Sklenáře je autorství Květeny parámos, která kompletně pokrývá floru celého tohoto geografického systému Střední a rovníkové Jižní Ameriky. Popisuje 127 čeledí, 540 rodů a více než 3500 druhů cévnatých rostlin.

(pozn. red.: Parámo je ekosystém vysokých nadmořských výšek mezi horní hranicí lesa a hranicí trvalého sněhu)

Co Vás přivedlo k tématu neotropických horských ekosystémů? Byl to zájem pouze o rostliny této oblasti nebo i zájem o tamější kulturu?
Primárně to byl asi zájem podívat se mimo hranice ČR do exotických oblastí. Nevysvětlím, proč zrovna Jižní Amerika a ne Afrika nebo jihovýchodní Asie, nemám k tomu žádné racionální vysvětlení. Každopádně vždy to byla Jižní Amerika. Hlavní představa byla podívat se do tropického deštného lesa a pracovat v pralese, ale skončil jsem na opačném pólu - vysoko v horách. Zároveň jsem dostal tip na projekt od jednoho profesora z Dánské univerzity v Aarhusu, který mi řekl, že téma týkající se těchto vysokých hor  by bylo zajímavé. Pak z hlediska zázemí tady v Praze a z toho, co jsme se zde naučili během studií jsem si uměl spíše představit práci v horách než v tropickém deštném lese.


Publikoval jste již řadu článků. Který je podle Vás tím průlomovým, případně nejzajímavějším?
Jeden byl zajímavý, který shrnul 5 nebo 6 let výzkumu, konkrétně v Ekvádoru ve vysokých horských polohách. Analyzoval rozšíření druhů rostlin, potažmo vegetačních typů v závislosti na podmínkách prostředí. Neukázaly se věci příliš překvapivé, ale data pro tuto oblast zatím zcela scházela. Pak spíše než článek to je jedna knížka, na které jsem měl tu čest se podílet, Květena parámos. Ta je podle mě nejzásadnější pro danou oblast, více než ty články, přestože tomu třeba nebudou odpovídat ohlasy na WOS.

Jak vznikla myšlenka na sepsání Květeny parámos?
Tento nápad pochází z autorské dílny Jima Luteyna, u kterého jsem pracoval v rámci svého postdoktorského pobytu v botanické zahradě v New Yorku, což následně směřovalo k přípravě rukopisu téhle květeny. Po obhajobě mojí dizertace, když jsem hledal co dál, jsme se společně s několika dalšími budoucími spoluautory domluvili, že bychom zkusili realizovat tento projekt.

Jak dlouho trvala realizace takovéhoto rozsáhlého projektu?
To bylo v roce 2000, 2001 v rámci ročního pobytu, kdy jsem na projektu začal pracovat společně s mnoha spoluautory. Další rok trvala příprava ilustrací, pak korektury, úpravy… Kniha vyšla asi po čtyřech letech od začátku projektu.

Jak jste s výsledkem spokojený?
Určitě ano. Když vidím v knihovnách, že tam s touto knihou opravdu pracují a kniha tak splnila svůj účel. Původně jsem si představoval, že bude psaná anglicky a tak dostupná většímu spektru čtenářů, ale výsledně jsem rád, že se tato kniha vydala ve španělštině. Tato knížka je primárně určená pro Latinskou Ameriku a většina místních studentů by tak mohla mít problémy číst anglický text.

Jako algolog se nemohu nezeptat na článek o sněžné řase Cylindrocystis, poprvé nalezené v Andách, jehož jste spoluautorem. Jakkoli je to botanické téma, z Vaší specializace se vymyká. Jaká skutečnost stojí za tímto algologickým výzkumem?
To má vazbu na Lindu Nedbalovou, která se studiem sněžných řas zabývá. Vyplynulo to v jedné diskuzi na Kurzu zimní ekologie. Shodli jsme se na tom, že se o sněžných řasách v této oblasti ví velmi málo a já jsem si uvědomil, že znám článek o sněžných řasách i z Ekvádoru. Tak jsem jednou zkusil odebrat pár vzorků, ve kterých se našla tahle Cylindrocystis brebissonii f. cryophila. Napsali jsme i grantový návrh na rozsáhlejší screening těchto ledovců, které ubývají a na tom jsme se to snažili postavit, ale peníze jsme na to nedostali. Je to totiž velmi okrajová záležitost, i když nesmírně zajímavá jak z hlediska biogeografie, tak i ekologie.

Co chystáte do budoucna?
Právě doděláváme dva projekty a rádi bychom pokračovali s výzkumem v této oblasti tropických horských ekosystémů, protože už máme nějaké zázemí a už také máme jisté znalosti. Podali jsme grant, kde bychom propojovali znalosti o ekologii a evoluci fylogenetických vztahů mezi několika skupinami rostlin a pokusili se vytvořit komplexnější obrázek na několika skupinách – jakým způsobem evoluce a vývoj různých znaků šly pod tlakem prostředí.

Radka Nováková

Akce dokumentů