E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2018/2019 – Chemie

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2018/2019 za chemii a přednášku Organická syntéza se stal Doc. RNDr. Jan Veselý, Ph.D. (*1977), který po absolvování postdoktorandského pobytu na Stockholmské universitě působí na Přírodovědecké fakultě jako vedoucí skupiny organokatalýzy a enantioselektivní syntézy. Zároveň též zastává pozici zástupce vedoucího katedry organické chemie. Kromě autorství více než 70 vědeckých publikací je držitelem dvou patentů, a několika ocenění od České společnosti chemické (Cena Otakara Červinky a Cena Alfreda Badera), Přírodovědecké fakulty (Cena děkana) a Učené společnosti České republiky. V minulosti již získal Velemloka za seminář z Organické chemie (2010/2011). Jeho hlavním vědeckým zájmem je vývoj nových stereoselektivních chemických transformací a příprava biologicky aktivních či strukturně zajímavých sloučenin.
Již dvojnásobný laureát Velemloka, Doc. RNDr. Jan Veselý, Ph.D. Foto: Mgr. Vojtěch Dočekal.

Získal jste Studentského velemloka za chemii, konkrétně za přednášku Organická syntéza. Můžete ji prosím blíže představit? Čtenáři mimo chemický obor asi nebudou úplně podle názvu tušit, o co se jedná.

Organická syntéza je obor, který se zabývá přípravou organických molekul pomocí rozličných chemických reakcí, jejich průběhem, řízením a pochopením. Tento předmět je vyučován ve třech semestrech, kde já přednáším první semestr, druhý semestr prednáším spolu s Dr. Matoušovou a třetí semestr přednáší Prof. Kotora. Přednáška i související seminář jsou určeny pro studenty navazujícího magisterského studia. V případě Organické syntézy I je však pravidlem, že ji navštěvují též studenti bakalářského a doktorského studia. Za tuto „různorodost“ posluchačů jsem nesmírně rád, nutí mne to patřičně přizpůsobovat výuku a volit příklady k procvičení.   

 

Čím si myslíte, že jste hlasující zaujal, čím se Vaše přednáška liší od ostatních?

Po pravdě, nejsem si zcela jist. Tento předmět nepatří mezi nejlehčí, studenti si tento předmět nevolí z důvodu snadného zisku kreditů. Též si nemyslím, že se moje přednášky výrazně liší od přednášek ostatních pedagogů. Možná jsem zaujal kombinací přednášky a semináře. Přednášky se sice snažím aktualizovat dle aktuální odborné literatury, ale osobně se domnívám, že to nejdůležitější ve výuce je seminář. Seminář, kde je dovolen jakýkoliv dotaz a kde se řešená tématika volí na základě aktuální interakce pedagog–student. Sám jsem jako student zažil semináře, které byly napříč paralelkami jako přes kopírák. Tento formát je sice pohodlný pro obě strany, ale neshledávám ho jako inspirující a podněcující k zájmu.         

 

Můžete prosím ještě vysvětlit, čím se zabýváte ve svém výzkumu? Myslím, že laici na tom budou s pojmy „organokatalýza a enantioselektivní syntéza“ ještě hůře než s představou o náplni Vaší přednášky.

Zjednodušeně řečeno, zajímá mne využití malých organických molekul v chemických reakcích jako katalyzátorů, látek, které urychlují a umožňují chemickou reakci. Katalyzátor nemusí být pouze kov nebo enzym, ale též nízkomolekulární organická látka, organokatalyzátor, například aminokyselina, či alkaloid. V souvislosti s přípravou látek mne především zajímá řízení chemických reakcí tak, aby docházelo ke vzniku pouze jednoho stereoizomeru (optického izomeru) z několika možných. Tato oblast je zajímavá především z důvodu poptávky farmaceutického průmyslu.      

 

Odkdy na Přírodovědecké fakultě přednášíte a měl jste o učení zájem sám, nebo jste k tomu byl víceméně donucen okolnostmi?

Na Přírodovědecké fakultě přednáším od roku 2009 a jsem za to rád. K přednášení mne nikdo nenutil, ani jsem nevyvíjel žádný tlak. Dovedly mne k tomu okolnosti. Přednášení mne baví přímo úměrně zájmu publika, ale jak jsem již říkal, seminář je ještě o třídu lepší.

 

Máte raději vlastní výzkum, pedagogickou činnost, nebo preferujete obojí? Jak by vypadal Váš ideální poměr výuka/výzkum?

Snadná odpověď. Preferuji obojí, ba dokonce to vidím jako nutnost. Výuka bez výzkumu a naopak nedává smysl. Pedagog musí být aktivní ve výzkumu, jinak nejde s dobou, a pak přibližuje dalším generacím nikoliv aktuální poznatky, ale pouze minulost. Podobně to vidím i s výzkumem bez výuky. Výborný vědec musí umět své poznatky předávat dál, být mentorem, jinak nenaplňuje poslání vědy. 

 

Získal jste již druhého Velemloka. Zajímáte se každoročně o výsledky této ankety, konkrétně reakce na Vaši přednášku? Snažíte se na připomínky reagovat při přípravě na další rok a případně získat zpětnou vazbu od studentů i jinak?

Popravdě výsledky Velemloka sleduji zřídka. Neznamená to, že mne to nezajímá. Důvod je jiný. Neznám přesně mechanismus udělení této ceny, vím pouze, že vychází ze studentské ankety. A v případě studentské ankety mám pochybnosti o vypovídající hodnotě. Rád bych viděl, aby v této anketě hodnotilo mnohem více studentů. Naopak zpětná vazba na moji přednášku a semináře je pro mne velmi důležitá.  Pokud by tomu tak nebylo, necítil bych se být pedagogem. Jednu negativní reakci na moji přednášku ale neumím vyřešit – zmenšit objem učiva.     

 

Jak má podle Vás vypadat ideální přednáška? Jaké metody a triky sám používáte?

Ideální přednáška neexistuje, tak jako vše ideální. Výborná přednáška je přednáška, kde řečník v průběhu svého povídání zaujme všechny posluchače natolik, že v nich zaseje semínko zvídavosti. Všechny triky jsou povoleny, ať řečnické nebo použití experimentů. Používám spíše řečnické triky jako změna hlasitosti a plynulosti řeči, neverbální komunikaci, vznesení dotazů k publiku, ale nebráním se ani použití modelů. 

 

Působil jste také na univerzitě ve Stockholmu, Organická syntéza existuje i v anglické podobě pro studenty Erasmu. Jak byste porovnal české a zahraniční studenty - obecně a ve vnímání organické syntézy a úspěchu u zkoušky z ní?

Je těžké porovnávat tyto skupiny studentů, především proto, že každý student je jiný. Obecně mohu říci, že u zahraničních studentů jsou velké rozdíly ve vědomostech a přístupu. Pro řadu Erasmus studentů není studium hlavní náplní jejich pobytu. Čeští studenti si zase zpravidla neuvědomují své neuvěřitelné výhody, že nemusí za studium platit, a řada z nich bere studium jako prodloužení období bez pracovní morálky, či období nerozhodnosti, ale jen do okamžiku, než začne o něco jít. Pak jsou neuvěřitelně výkonní. Nejlepší sorta studentů je ale v mojí skupině, československá (se zahraničními postdoky), s nimi je radost spolupracovat.

  

Kdo byl Váš oblíbený pedagog a proč zrovna na něj nejraději vzpomínáte?

Na základní škole paní učitelka Bimková, díky ní jsem dělal biologickou olympiádu. Na střední škole profesorka Uhlíková, která mne nadchla pro chemii a dodnes si pamatuji její slova, když se nám pokusila přiblížit organickou chemii: „Organici (myšleno organičtí chemici) to jsou kouzelnící.“ Dnes však označení „kouzelník“ používám jen pro vybranou skupinu chemiků. Na vysoké škole to byl Prof. Trnka, který byl mým konzultantem v průběhu doktorského studia, a jehož přednášení mne nadchlo, stejně jako lidský přístup ke studentům, ale též řada dalších pedagogů jako Prof. Moravcová, Prof. Feltl, Prof. Lukeš, Doc. Sejbal.

  

Když jste jako student chodil na přednášky, říkal jste si někdy, já bych to přednášel tak a tak, zkoušet takhle by bylo mnohem lepší, a pak při vlastní praxi jste zjistil, že to úplně podle Vašich studentských představ nejde? Nebo jste naopak vše úspěšně uplatnil?

Ano, u některých přednášek jsem si říkal něco v tomto duchu, a proto, když jsem dostal možnost přednášet Organickou syntézu, aplikoval jsem tam svoji představu. Naopak, kde se mi mé představy nepodařilo uplatnit je „paperwork“ spojený s pedagogickou činností a výzkumem. Ani v tom nejdivočejším studentském snu, mne nenapadlo, že doba papírová nastane ve 21. století. A vůbec ne, že obal vědecké práce je mnohdy víc než obsah. Moc bych si přál, aby pedagog a vědec byl zproštěn papírování, zdůvodňování, obhajování a neustálého žádání, tedy času vynaloženého na neproduktivní činnost. Chtělo by to jediné, více vědeckopedagogickým pracovníkům důvěřovat, a zároveň více trestat prohřešky.        

 

Sám jste zmínil, že Organická syntéza nepatří zrovna k nejlehčím předmětům, máte nějaké doporučení pro studenty, jak jí porozumět a bez problémů zvládnout zkoušku?

Samozřejmě, stačí se naučit cca půl metru knih a pravidelně číst odborné články v časopisech JACS, ACIE, OL, JOC, EJOC, CC, a asi pěti dalších :D, a nemusíte chodit na přednášky. Druhá možnost je chodit na přednášky a maximálně využívat semináře, tj. aktivně se na něj připravovat, být zvídavý a nešetřit mne s dotazy. Nejhorší varianta je, přijít si sednout na seminář a být myslí na včerejší párty. Záměrem tohoto předmětu není výčet a memorování reakcí, naopak nejdůležitější je naučit se chemickému a logickému uvažování.

    

Jak byste nalákal mladé chemiky, aby si vybrali zrovna Váš obor? Kde se pak mohou všude uplatnit? A máte již nějakého úspěšného absolventa z Vaší skupiny, na kterého jste obzvlášť hrdý?

Chemie je disciplína jako řada dalších nezbytná pro naši společnost. Díky chemii můžeme vysvětlit řadu skutečností a vztahů, ale především všechna odvětví průmyslu jsou na pokrocích v chemii závislá, od stavebnictví a strojírenství přes farmaceutický a kosmetický průmysl, až po zemědělství. Člověk znalý chemie má vyvinuté logické uvažování a proto mu nečiní problém se uplatnit i mimo chemii. Nechci zmiňovat žádného z mých úspěšných absolventů, aby nezpychli, ale do některých vkládám velké naděje. A upřímně, zatím školím dvanáct let, což je krátká doba, určitě by to bylo hodnocení předčasné.

  

Studenti Vás znají především jako vědce a pedagoga, jaké jsou ale Vaše další zájmy a koníčky?

Mým hlavním koníčkem je chemie, ale nejdůležitější oporou je pro mne moje rodina, manželka a dva synové. Díky shovívavosti manželky a radosti z našich dětí jsem schopen podávat adekvátní výkon na naší univerzitě. Z koníčků bych snad vyjmenoval turistiku, jízdu na kole, plavání a hru na akordeon, na kterou sice nemám příliš času, ale díky mladšímu synovi, který začal hrát na housle, se nutím ke hře vrátit. A jsem za to vděčný.  

 

Máte na závěr nějakou zajímavou historku z výuky?

Těch mám hned několik, ale ne všechny jsou publikovatelné. Jednou v létě, když jsem psal se skupinou studentů zápočtový test, jsem ke konci testu procházel mezi studenty a uviděl jsem u jednoho studenta neuvěřitelnou odpověď. Prstem jsem mu ukázal na příslušnou reakci a snažil se vysvětlit, že takto asi ne. Aby ostatní nebyli v nevýhodě, otočil jsem se ke studentům, a řekl, že bych v redukčních podmínkách opravdu nečekal oxidaci alkoholu na karboxylovou kyselinu. Načež, jedna studentka se toho chytla a zvolala: “Já ji mám, podívejte, já Vám ji ukážu!“ S díky jsem odmítl.

Jindy za mnou přišel jeden student a my se bavili o možnosti vypracování bakalářské práce. Na moji otázku, zda by nechtěl zkusit organickou syntézu, mi odpověděl: „No, asi ne. Já na syntézu moc nejsem. Je moc časově náročná. Kyselinu benzoovou nakreslím za dvacet sekund, ale v praktiku jsem ji připravoval pět hodin.“ Co na to říct? Odvětil jsem jen něco, že to je normální, a že nakreslený aspirin mi při nachlazení moc nepomůže.

      

Mnohokrát Vám děkuji za rozhovor a přeji hodně dalších úspěchů ve Vaší pedagogické a vědecké činnosti.

Darina Koubínová

 


Vybrané komentáře studentů z ankety Studentský velemlok 2018/2019 k přednášce a semináři Organická syntéza:

Pan docent je velmi ochotný pomoci, a zodpovědět otázky, má vždy dobrou náladu, příjemný projev.

Cvičení jsou fantastická, máme možnost opravdu pilovat reakce. Pan docent je velmi ochotný pomoci, dovysvětlit a oceňuje snahu, neřeší, když něco nevíme, každý má možnost nezávisle na aktuálním porozumění látce si procvičit reakce. Oceňuji inkluzivitu vůči zahraničním studentům.

[...] každý z nás je (alespoň zdá se) vnímán rovnocenně a naše neschopnost vyřešit reakce na cvičeních neovlivňuje výsledek zkoušky.

 

Publikováno: Středa 04.03.2020 14:55

Akce dokumentů