E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Rozhovor s laureátem Studentského velemloka za rok 2017/2018 za geologii Václavem Špillarem

Doktor Špillar se zabývá fyzikálně-chemickými procesy spjatými s krystalizací magmatu, a to propojením numerického modelování a krystalizačních experimentů. Jeho pedagogickou aktivitu naplňuje zejména základní kurz chemie pro geology a pokročilejší kurzy petrologie magmatických hornin a dynamika magmatických krbů. Václav Špillar má široký rozhled, který v kombinaci s nadšením a mimořádně vstřícným a přátelským přístupem vede k jeho značné oblibě mezi studenty.
Laureát Studentského velemloka za rok 2017/2018 za geologii Václav Špillar.

Velemloka jsi dostal za dva předměty, a to materiály zemské kůry a chemie geologických procesů. Mohl bys je krátce představit?

Chemie je úvodní kurz pro první ročníky, který poskytuje základní fyzikálně-chemický pohled na děje, které probíhají ve světě okolo nás. Je to takový základ o struktuře látek a jejich vzájemném předávání energie. Materiály zemské kůry je předmět určený studentům aplikovaných oborů, který obsahuje kondenzovanou mineralogii a petrologii v jednom semestru.

Kromě těchto dvou základních předmětů učíš ještě pokročilý kurz dynamika magmatických krbů. Jaký je rozdíl v pojetí výuky?

Zásadní rozdíl je v tom, že dynamika není zdaleka tak teoretická jako ty dva předměty určené pro bakaláře. Dynamika je víc o procesech a jejich pochopení, o tom, jak kvantitativně zkoumat přírodu okolo nás. V dynamice se tak snažím o to, aby ji studenti rozuměli a chápali ji do větší hloubky, např. řešením diferenciálních rovnic. Dynamika je pro mě z hlediska výuky nejoblíbenější předmět, protože mohu jít víc do hloubky a předmět je tematicky volnější než třeba chemie geologických procesů.

Ty se vědecky zabýváš fyzikálně chemickými procesy spjatými s krystalizací magmatu. Co tě na tom baví?

Krystalizace probíhá v magmatických krbech lokálně: krystalizující zrna jsou malá, a děje můžeme pozorovat a měřit na velikosti pingpongového míčku. Zároveň mají ale tyto procesy naprosto zásadní vliv na fungování magmatického tělesa jako celku, tedy v měřítku mnoha stovek metrů nebo kilometrů. Mě tam baví ten rozdíl měřítek: malé procesy na jedné straně ovlivňují, nebo přímo řídí, procesy v měřítku několikanásobně větším. To je na tom krásné – objevovat a popisovat zpětné vazby mezi různými procesy odlišných druhů.

Co jsi za svoji krátkou ale intenzivní akademickou kariéru objevil?

Co mi dělá největší radost je, že se učíme odvozovat, jaké byly fyzikální, chemické nebo mechanické procesy, které probíhaly během krystalizace, a to na základě pozorování parametrů textur hornin v makroskopickém měřítku, zhruba decimetru čtverečního. V rámci toho jsme odvodili metodu, pomocí které se dá z měření textury (prostorového vztahu zrn) horniny spočítat, jestli daná hornina během krystalizace ztratila nějakou taveninu. Jinými slovy se nám podařilo odpovědět na otázku, zda v době během krystalizace magmatu došlo k tomu, že byla z tuhnoucí magmatické kaše vytlačena nějaká část taveniny. Nejprve jsme pomocí simulací vyvinuli kvantitativní metodu, která to umožňuje spočítat, a teď ji poměrně úspěšně aplikujeme na různá granitová tělesa, kdy metodu ověřujeme geochemicky. Získali jsme tedy pohled do plutonu (velké magmatické těleso, pozn. red.), který by člověk jinak neměl.

Vraťme se zpět k výuce. Je něco, co by si každý ze studentů navštěvující tvé předměty měl odnést?

Já bych byl rád, kdyby si studenti odnesli, že nemusí mít strach z kvantitativního popisu přírody. Že se nemusí bát, jakmile někde vidí rovnici, ale že se můžou snažit matematický přístup nějak využít. Myslím si totiž, že fyzikální a matematický popis procesů je směřování geologie do budoucna. Byl bych tedy moc rád, pokud by se mi podařilo někomu toto nadšení předat.

Co děláš proto, aby tvoje výuka byla dobrá?

Snažím se o věcech mluvit tak, aby byly pochopitelné, snažím se je popisovat jednoduše. Nepoužívám příliš cizích termínů a snažím se přednášet tak, jako kdybych to vykládal kamarádovi.

Je něco, co bys ve výuce rád vyzkoušel?

Obecně bych rád použil nějaké metody, které by studenty motivovaly se více a aktivněji zapojovat, ale zatím nemám úplně jasno, jak to nejlépe udělat. Chtěl bych, aby byla výuka více interaktivní. Líbilo by se mi, kdyby studenti více reagovali, aby, když se jich na něco zeptám, tak většina odpovídala. Když přednáším, tak totiž občas nevím, zda neodpovídají na mé otázky kvůli tomu, že to je příliš jednoduché, triviální, nebo jestli neodpovídají, protože tomu nerozumí. S tímto strašně bojuji.

Máš nějaký učitelský vzor?

Mě hodně bavily přednášky mého školitele, Davida Dolejše, ty mi daly jak v poznání, tak i stylem výuky hodně. Měl jsem také rád přednášky Jirky Žáka, vzpomínám na jeho přednášky o magmatických systémech, které byly hrozně přínosné. Vzorů je ale spousta, spousta lidí tady přednáší krásně.

Dokázal bys říci, co měli jejich předměty společné?

Na každém z předmětů mě bavilo trochu něco jiného. Na těch Davidových mě bavilo to, že byly pojaté více matematicky a na těch Jirky Žáka, že byly naopak více terénní. Oba dva měli společné to, že byli hrozně nadšení do toho, co říkali.

Myslíš si, že to nadšení může vyučující přenést i na studenty?

Doufám, že jo, pokud se tomu studenti aktivně nebrání. Určitě je veliký rozdíl, pokud do toho vyučující nadšený je, nebo mu to je spíše jedno.

Jakým způsobem pracuješ se zpětnou vazbou od studentů?

Pravidelně se dívám na výsledky studentské ankety, ale z číselných hodnocení člověk pochopí jen něco. Byl bych velmi rád, kdyby studenti psali častěji konkrétní komentáře: co je bavilo a přišlo jim přínosné a co bych měl dělat jinak. Takových se tam objevuje dost málo a myslím, že to je škoda.

Další zpětnou vazbou jsou samotné výsledky u zkoušek nebo v protokolech. Tam si často říkám, že jsem něco zanedbal. Jinak si myslím, že je dobré se studenty občas zajít na pivo a přímo se jich zeptat, co se jim zdá dobré, co je baví nebo co by se dalo zlepšit.

Už jsi trochu mluvil o zkoušení. Jakým způsobem ověřuješ to, že studenti ví a umí to, co by měli?

Klasicky písemnou zkouškou. Obvykle následuje ještě debata se studentem, ale ne vždycky na to je čas, a ne vždy je v dostatečném rozsahu. Ta následná debata může totiž ukázat, že studentovo pochopení je lepší, než by vyplývalo z testu. Občas to ale samozřejmě platí i naopak. Ústní část zkoušky je důležitá, protože mnohdy student jen nepochopí přesný význam zadání a ve skutečnosti tomu rozumí, nebo je při písemce jen nervózní. Ústní část zkoušky má tedy význam.

Myslíš, že budeš díky ceně Velemloka dělat v budoucnu něco jinak?

Získání Velemloka vnímám tak, že jsem na dobré cestě, než že bych si myslel, že už jsem dosáhl dobrého výsledku. Cena je to určitě motivující, myslím že se budu víc snažit.

Co ti přijde na práci akademika to nejlepší?

Jednak akademický kolektiv a jednak to, že tu má člověk neuvěřitelnou svobodu v tom, co bude dělat. Že můžu do jisté míry dělat to, co mě baví. To je asi ten největší bonus.

Jak dobře jde na univerzitě skloubit věda a výuka?

Věda i výuka samozřejmě bojují o jeden zdroj, kterým je čas. Z tohoto hlediska si vzájemně konkurují, ale jinak si myslím, že se vzájemně doplňují perfektně. Při výuce si člověk něco promyslí nebo ho napadne něco, co se mu může hodit i ve vědečtější části práce. Myslím, že výuka a věda jdou skvěle k sobě, a taky si vážím toho, že přicházím do kontaktu s mladými lidmi. To tě udržuje v jakémsi živějším stavu, než kdybych dělal jen vědu. Samotnou vědu, např. na Akademii věd, bych asi dělal mnohem méně rád.

Je něco, co bys na závěr rozhovoru rád vzkázal studentům?

Tohle je trochu idealizmus, ale rád bych jim vzkázal, ať si vyberou takový obor, který je bude bavit a zas tak moc se teď nekoukali primárně na budoucí uplatnění v daném oboru. Ať si vyberou podle toho, k čemu je to táhne, protože v tom pak budou rozhodně lepší než v tom, co by dělali z donucení a ve výsledku jim to přinese i širší možnosti právě toho uplatnění. A rozhodně jim to přinese větší radost.

Děkuji za rozhovor.

Tomáš Weiss

Publikováno: Čtvrtek 28.02.2019 16:20

Akce dokumentů