Renschovo pravidlo vládne všem, aneb proč existují rozdíly mezi rozdíly
Řešíme to všichni. Je praktické mít stejně velkého partnera? Anebo je lepší mít dlouhána, či prcka? Touží romantické ženy po mužném chlapovi? Jsou muži opravdu přitahováni křehkými Popelkami? Rozdíly ve velikosti neřeší pravděpodobně pouze lidstvo, ale také zvířata. Dokonce to vypadá, že vkus a požadavky na rozdílný vzrůst partnerů se liší mezi druhy. Renschovo pravidlo popisuje děj, kdy se zvětšující se velikostí druhů v rámci dané živočišné linie se zvětšuje velikost samců více než velikost samic. Samci u větších druhů pak bývají větší vzhledem k velikosti samic než u menších druhů. Příklad můžeme nalézt v rámci našeho vlastního řádu - primátů. Samce nártouna filipínského (0,12kg), coby zástupce malého druhu, skoro nerozeznáme od nepatrně lehčí samice. Naopak samci gorily nížinné (160 kg) jsou dvakrát těžší než samice. Tento trend je většinou vysvětlován sexuální selekcí. Samice malých druhů by si tedy měly vybírat samce menší či podobné velikosti než jsou ony samy, zatímco samice velkých druhů by si měly vybírat samce větší.
Je zajímavé, že Renschovo pravidlo platí i u domestikovaných zvířat, a to mezi různými rasami v rámci jednoho druhu. Jeho platnost byla prokázána mezi plemeny krav a koz, ale ne u kura domácího. Autoři z kateder zoologie a ekologie PřF UK se zaměřil na psa domácího (Canis familiaris). Pes je díky šlechtění morfologicky nejvariabilnější druh savce a různorodost ras psa coby domácího mazlíčka vnímá každý. Například dvoukilogramová čivava se ztrácí vedle stokilogramového mastifa. Jsou ale samci a samice malých ras psů téměř totožní ve velikosti a je u velkých ras velikostní rozdíl mezi psy a fenami? Renschovo pravidlo by díky šlechtění nemělo u psa domácího platit, protože feny „nemají právo vlastního výběru“, ale jsou spárovány s předem určeným psem.
Standardní velikostní znaky vedené ve šlechtitelských knihách pro každého psího jedince jsou výška v kohoutku a hmotnost. Autoři nashromáždili údaje o velikosti u 6221 jedinců 74 ras psů a porovnali rozdíl v těchto velikostních znacích mezi psy a fenami. A výsledek potvrdil Renschovo pravidlo - se zvětšující se velikostí rasy se zvětšoval rozdíl mezi velikostí feny a psa. Vlastní proces vysvětlující tento jev není jasný. Nejpravděpodobnějším zdůvodněním se zdá fyzické omezení velikosti fen, při které jsou ještě stále schopny rodit mláďata. Převažujícím trendem během domestikace a vzniku psích plemen byla totiž miniaturizace. A se zmenšující se velikostí se velikost fen stále více blížila velikosti psů. U nejmenších plemen už velikostní rozdíly mezi pohlavími prakticky neexistují. U velkých plemen si tedy mohou feny “dovolit” být menší než psi, stejně jako tomu bylo u vlka, přímého psího předka.
Z existence Renschova pravidla u domestikovaných zvířat, jako například u domácích psů, jasně vyplývá, že sexuální selekce není jediným a hlavním mechanismem vysvětlujícím Renschovo pravidlo. Vysvětlení má pravděpodobně více důvodů souvisejících s evoluční změnou tělesné velikosti nezávisle na sexuální selekci.
Eva Fučíková
Akce dokumentů