Prší, prší, jen se leje? Aneb jak je to s vývojem zimních srážek?
Se změnou klimatu a zvyšováním průměrných ročních teplot vzduchu dochází v poslední době nejen ke změně rozložení a množství srážek, ale také ke změně jejich skupenství, což má následně vliv i na celkové změny v množství vody v krajině během roku. Jakým způsobem se měnilo skupenství srážek v zimních měsících v Česku podrobně zkoumali Martin Hynčica a Radan Huth z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty.
Skupenství srážek je při současné změně klimatu aktuálním tématem, neboť ovlivňuje řadu procesů v přírodě. Zásadní změny je možné pozorovat zejména v oblastech, ve kterých se po značnou část roku vyskytuje teplota okolo nuly, tedy při oteplování klimatu se tak nyní častěji pohybuje nad bodem mrazu než pod ním. Tím klesá poměr sněhových srážek vzhledem ke srážkám celkovým. Zásoba a následné tání sněhu má zásadní vliv na dotaci vodních zásob zejména v mírném a boreálním klimatu pro řeky s odtokovým režimem, který se označuje jako nivální (sněhový) a niválně-pluviální (sněhovo-dešťový). Jak už z názvů vypovídá, tající sníh je zde hlavním zdrojem jejich vodnosti. Při oteplení v těchto oblastech dochází k dřívějšímu a rychlejšímu tání sněhové pokrývky. V součinnosti s dešťovými srážkami, které byly dříve ve formě sněhu se zvyšuje zejména riziko zesílení jarních povodní a nedostatku vody v létě, protože nedojde během rychlejšího tání sněhu k dostatečnému doplnění zásob podzemních vod, neboť většina vody na jaře rychleji odteče povrchovým odtokem.
Foto: K.Fraindová.
V Česku jsou řeky klasifikovány jako pluvio-nivální a nad 800 m n. m. již jako niválně-pluviální. Odtokový režim a zásoby vody v krajině jsou proto velmi citlivé na změny teplot vzduchu. Autoři se detailně zaměřili na vývoj zastoupení kódů určujících skupenství srážek na deseti profesionálních klimatických stanicích mezi lety 1983 až 2018 v období od listopadu do dubna. Určení množství srážek tuhých, smíšených a kapalných nebylo jednoduché, neboť existuje mnoho kódů určujících skupenství srážek, jejich určení do jedné kategorie je často problematické (např. mrznoucí déšť, bouřka-nestanovuje skupenství srážek) a zároveň je občas těžké určit pro jeden den pouze jeden typ srážek. Výskyt těchto typů je však pouze ojedinělý.
Výsledky ukázaly, že s rostoucí nadmořskou výškou stoupá množství pevných srážek (z 15–25 % v nížinách k 40–70 % na horských stanicích), což autoři předpokládali. Dlouhodobý trend poměru pevných srážek ku celkovým se projevil jako klesající na všech klimatických stanicích s průměrným poklesem o 0,6 % za rok, přičemž strmý pokles začal především po roce 2007. Jednalo se zejména o pokles pevných srážek (o 1,66 mm za rok) a nárůst smíšených srážek (o 1,5 mm za rok), přičemž pokles pevných srážek byl výraznější ve vyšších nadmořských výškách (Churáňov, Lysá hora).
Nejvyšší zastoupení pevných srážek bylo v únoru (průměrně 51 %) a nejnižší v dubnu (průměrně 15 %), přičemž pokles poměru tuhých srážek ku celkovým byl, kromě listopadu, signifikantní v průběhu všech měsíců s nejstrmějším trendem v únoru (o 1,05 % za rok) následovaném lednem a březnem. I když trend kapalných a celkových srážek byl zejména variabilní či neprůkazný, v prosinci byl zaznamenán silný pokles.
Změny ve skupenství srážek v chladném půlroce jsou vysvětlovány zejména nárůstem průměrných teplot vzduchu. Klimatické projekce pro Česko přitom ukazují na budoucí nárůst průměrných ročních teplot vzduchu a pokles celkových srážek v zimních měsících s nárůstem srážek na jaře a na podzim. Takovéto změny budou mít zásadní vliv na odtokový režim řek i zásoby vody v krajině. Na jaře při dřívějšímu a rychlejšímu tání sněhové pokrývky spolu se spolupůsobením deště může docházet k častějším povodním, zároveň však při nedostatku sněhu nedojde k dostatečnému doplnění spodních vod během jarního tání, což v létě vyústí k zesílení sucha, které se již v posledních letech citelně projevuje v naší krajině.
Kateřina Fraindová
Publikováno:
Středa 25.09.2019 17:40
Akce dokumentů