Proměny těžebních oblastí

Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se vyvíjely plochy ve dvou časových horizontech. K tomu byly využity mapy stabilního katastru z roku 1842 a databáze krajinného pokryvu z roku 2010. Zkoumáno bylo zhruba 200 km² na Sokolovsku, na jehož krajině se podepisuje zmíněná těžba hnědého uhlí. Pro porovnání bylo sledované území rozděleno na dvě části, přičemž jedna byla zasažená povrchovou těžbou hnědého uhlí a druhá nikoliv. Autoři sledovali proměnu krajiny skrze změny v zalesněném území.

Metodou výzkumu byla prostorová analýza změn krajinného pokryvu ve zmíněných časových horizontech za použití geoinformačních systémů (GIS). To je prostředí, které umožňuje efektivní pořizování, analýzu a správu prostorových dat, se kterými v podobných úlohách pracujeme. Vědci na základě toho rozlišovali, zdali je lesní prostředí kontinuální – jestli najdeme les na stejném místě v roce 1842 i 2010, popřípadě les, který zmizel, a najdeme ho v roce 1842, ale již ne v 2010 a poslední stanovenou kategorií je nově vzniklý les.

V územích zasažených těžbou je nízké procento ploch lesa, který se zde nacházel v obou sledovaných letech. Největší plochu zabírá nově vzniklý les evidovaný v roce 2010. Jedná se nejčastěji o rekultivace po ukončení těžby, objevují se i ale spontánní sukcese. Mnohé plochy jsou neustále pro těžbu využívány a na její úkor les ustoupil, nebo se proměnila dříve zemědělsky kultivovaná nelesní krajina v krajinu nelesní využívanou pro těžbu. V oblastech těžbou nezasažených je zřejmá větší kontinuita lesa a také je zaznamenán jeho přírůstek díky extenzifikaci využití krajiny, tedy opuštění od intenzivního zemědělského využití, na druhou stranu les nyní ustupuje nově zastavěným územím.

Zájmové území a změny rozlohy lesa

Celkové změny prokázané ve sledovaném území se dají vysvětlit několika procesy různého měřítka. Ze vzdálenější perspektivy se pod změny podepisují procesy známé z celé Evropy – průmyslová revoluce vedla k industrializaci, urbanizaci a intenzifikaci zemědělství. To ve sledované oblasti vedlo ke spuštění těžby důležité suroviny, která je nezbytná pro průmysl, k opouštění vesnického způsobu života a stěhování do měst a také zintenzivnění zemědělství ve vhodných oblastech. Tento trend přetrvával do nedávné doby, nicméně do vývoje oblasti se podepsaly i lokální faktory. Pokud se podíváme na území blíže, velkým milníkem bylo opuštění kulturní krajiny po druhé světové válce kvůli odsunu sudetských Němců. Do oblasti bylo za původních 45 000 obyvatel dosídleno pouhých 15 000, rozpadl se také propracovaný management lesa patřícího původně šlechtickým rodům.

Proces industrializace zapříčinil nutnost těžby a s ním i změnu využití krajiny, která se liší od vývoje krajiny nepostižené těžbou. Opuštění kulturní krajiny kvůli odsunu Němců a stěhování do měst vedlo k vylidňování oblasti a vzniku nových lesů, ty často vznikají i na místech někdejší těžby.

Článek tak pomáhá objasnit časoprostorové změny v krajině způsobené společenskými procesy, přispívá k pochopení dynamiky těchto změn a v neposlední řadě odkrývá širokou škálu možností využití geoinformačních systémů.

SKALOŠ, J., NOVOTNÝ, M., WOITSCH, J., ZACHAROVÁ, J., BERCHOVÁ, K., SVOBODA, M., KŘOVÁKOVÁ, K., ROMPORTL, D., KEKEN, Z. (2015): What are the transitions of woodlands at the landscape level? Change trajectories of forest, non-forest and reclamation woody vegetation elements in a mining landscape in North-western Czech Republic. Applied Geography 58, s. 206-216.

                                                                                                                                                       Tomáš JANÍK