Proč si zapínáme motor v uzavřené garáži?
V posledních týdnech se všichni více či méně potýkáme s nebezpečnou smogovou situací nad naším územím, která působí zdravotní komplikace, zejména akutní a chronická onemocnění plic, ale i zvýšený počet úmrtí. Inverzní vrstva vyplňuje kotliny, což vede ke zhoršení ventilačního indexu. Proto škodlivé látky zejména z výfukových plynů a topení nekvalitními palivy setrvávají v ovzduší a jejich koncentrace neustále roste. Jak funguje teplotní inverze a kdy se objevuje nejčastěji? Podrobné analýze se věnovali Jan Stryhal, Radan Huth a Ivan Sládek z Katedry fyzické geografie a geoekologie, kteří se zaměřili na denní a roční režim přízemní a výškové inverze v Praze-Libuši v období 1992–2012.
Za normálních podmínek dochází k poklesu teploty s nadmořskou výškou v důsledku ohřevu povrchu Země působením slunečních paprsků. Vzduch ohřívající se od země stoupá a atmosféra se promíchává.
Při určitých klimatických podmínkách však může dojít i k nárůstu teploty s nadmořskou výškou a brzdění cirkulace vzduchu. Dochází k tomu zejména v zimním období a za jasných nocí při minimálních rychlostech větru. Zemský povrch se silně ochlazuje vyzařováním tepla a chladné vzduchové hmoty zůstávají v údolích, dokud je nevyfoukne čerstvý vítr. Koncentrace škodlivých látek narůstá, zejména přibývají suspendované částice PM10 a PM2,5. PM znamená pevné částice (z anglického particulate matter), dolní index označuje jejich jemnost - přibližnou velikost v mikrometrech. Na tyto částice se dále vážou toxické, mutagenní a rakovinotvorné látky, například polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), benzo[a]pyren; dále SO2, NO2, CO a O3.
Podle toho, kde se inverzní vrstva nachází, je možné ji dělit na přízemní, která začíná přímo u zemského povrchu, a výškovou. Výšková inverze se může nacházet v různé výšce atmosférického sloupce a působí jako zátka v lahvi. I když se pod ní u země vzduch promíchává tak pouze „jen sám se sebou“. Jeho kvalita se proto také postupně zhoršuje.
Maxima výskytu přízemní inverze v Praze-Libuši v období 1992–2012 byla o půlnoci, minima v poledne, což koresponduje s ohříváním povrchu slunečními paprsky. V ročním chodu byla četnost přízemních inverzí nejvyšší v září a říjnu, přičemž v podzimním období byla také nejčastější přítomnost trvalých přízemních inverzí. Tento jev je vysvětlován poklesem výskytu tlakových níží.
Celkově docházelo v daném období k poklesu výskytu přízemních inverzí a naopak k nárůstu výškových inverzí. Při porovnání s daty německé stanice v Kümmersbrucku byl kromě jara u obou stanic zaznamenán pokles ve výskytu nočních inverzí. Podobný vývoj byl zaznamenán i u ranních inverzí, přičemž v Praze byl trend výraznější a zároveň zde byl zaznamenán silný nárůst četnosti výškových inverzí. Autoři však podotýkají, že významnost trendu je negativně ovlivněna nedostatečnou délkou analyzovaného období i nedostupností jiných měření. Předpokládá se, že změny ve výskytu a charakteru teplotních inverzí způsobuje nejen atmosférická cirkulace, ale i vliv troposférického oteplování a zvyšující se suburbanizace. Pro bližší vysvětlení příčin úbytku inverzí je však potřeba dalšího výzkumu.
I když výsledky studie naznačují významné změny vlastností teplotních inverzí v Praze, je jisté, že inverze tu byly, jsou a budou. Veřejná doporučení typu omezení pohybu a dýchání není jednoduché dodržet. Je však možné vybírat, čím budeme topit, případně zda a čím budeme jezdit. Nedusíme jen naše okolí, ale především sami sebe. Vyvstává také otázka, proč v takovéto situaci masově exportujeme relativně čistou elektřinu (v roce 2014 byla ČR podle IEA 5. největším vývozcem elektřiny, čistý vývoz činí okolo 1/5 vyprodukované energie) a cenová politika podporuje nečisté zdroje energie, proti kterým jsme bojovali na konci 80. let 20. století.
Kateřina FRAINDOVÁ
Publikováno:
Sobota 04.02.2017 13:50
Akce dokumentů