Proč je tak důležité kolik napadne sněhu v zimě? Ukáže, zda bude v létě sucho.
Suchá období trápící v posledních letech nejen naši krajinu, ale i další země střední Evropy, mají více příčin. Nejčastěji jsou spojována zejména s vyššími teplotami vzduchu, nižšími srážkami, či jejich odlišným rozložením během roku. Zásadní roli však hraje i akumulace sněhové pokrývky, na jejíž změny se blíže podívali odborníci na hydrologii spolu se členy Katedry fyzické geografie a geoekologie z naší fakulty.
Střední Evropa patří k typické oblasti se střídáním ročních období, ve které je voda v řekách ze značné části závislá na množství sněhové pokrývky nahromaděné během zimy. V oblastech, kde se teplota vzduchu pohybuje okolo nuly, může být i jen mírné zvýšení teploty vzduchu problém. Udává se, že v horských oblastech temperátní zóny dochází při zvýšení teploty vzduchu o 1°C k posunu sněžné čáry o zhruba 150 m n.m., což může představovat zásadní snížení množství objemu vody pro řeky na jaře a v létě.
I když je již delší dobu zřejmé, že k tomuto posunu dochází, stále existuje mnoho otázek. Především to, jaký vliv mají změny sněhové pokrývky na letní průtoky v různých regionech a jak moc jsou na změny jednotlivá povodí citlivá. Tyto nelehké otázky si položila i skupina odborníků z hydrologie. Pro svůj výzkum si zvolila sedm různých povodí ze tří zemí – Švýcarska, Slovenska a Česka, přičemž podle nadmořských výšek byla rozdělena do tří skupin. Výběr povodí byl zvolen tak, aby všechna povodí byla co nejméně ovlivněna lidskou činností a zároveň disponovala co nejdelší datovou řadou.
Pro svůj výzkum hydrologové analyzovali více než čtyřicetiletou datovou řadu počínaje rokem 1966 a konče 2012. Jednotlivé změny byly zkoumány jak z ročního, tak i sezónního a měsíčního pohledu.
Během sledovaného období došlo k výraznému nárůstu teploty vzduchu u všech sledovaných povodí (0,7–1,3°C), nejvýrazněji od dubna do konce léta. S nárůstem teploty vzduchu docházelo i k poklesu podílu sněhových srážek a mocnosti sněhové pokrývky, který byl pozorován zejména ve středních nadmořských výškách (1000–1500 m n.m.), kde byl pokles okolo 26 %. Z toho důvodu se zvýšil odtok v zimním období, a naopak v důsledku dřívějšího tání byl zaznamenán pokles průtoku později na jaře.
Většina suchých období byla spojována s nízkými teplotami a poklesem množství srážek v průběhu zimy nebo s vysokými teplotami vzduchu v zimě, které způsobily snížené množství naakumulované sněhové pokrývky.Důležitým poznatkem z výzkumu horských povodí bylo, že výskyt sucha během léta je ovlivněn nejen množství srážek a teplotou vzduchu, ale zásadním způsobem také množstvím sněhu naakumulovaným během zimy. Nejcitlivěji se přitom ukázaly povodí z nadmořských výšek 1000–1500 m.
I když celosvětové výzkumy ukazují, že nejvýznamnějších nárůstů teplot vzduchu je dosahováno v nejvyšších horských oblastech, nejcitlivěji na změny vodních zásob reagují zejména střední polohy, kde se teplota vzduchu pohybuje okolo nuly. Kromě změny rozložení srážek během roku je tak změna objemu sněhu zásadním faktorem ovlivňujícím následná suchá období během jara a léta.
Kateřina Fraindová
Publikováno:
Pondělí 19.10.2020 10:50
Akce dokumentů