Přírodní katastrofy – jejich hodnocení prvním krokem k záchraně?

Jezera ve vysokohorských oblastech představují pro obyvatele těchto oblastí velké nebezpečí. Tento fenomén je patrný v kontextu ústupu zalednění, tedy zejména od konce tzv. Malé doby ledové, chladného období, které skončilo v 19. století. V současnosti pozorujeme stále vyšší teploty a také ústup ledovců ve většině velehor. Ustupující ledovce jsou často nahrazeny právě jezery. Autoři rozlišují tři druhy jezer, podle toho, jakým materiálem je hrazeno. Buď je to skála, led, anebo moréna – akumulovaný materiál transportovaný ledovcem do jeho předpolí.

Nová metoda představovaná autory si klade za cíl univerzálnost použití pro všechna jezera v oblasti Cordillera Blanca v Peru. Je založená na dostupných datech, přičemž bylo zváženo, která kritéria budou do metody zjišťující náchylnost k protržení jezer a vzniku následné povodně zavedeny, a to na základě předchozí analýzy těchto událostí ve studované oblasti. Nakonec bylo přistoupeno k vytvoření pěti možných scénářů vzniku povodně, jelikož otázka vzniku povodně z ledovcového jezera je velmi komplexní a existuje celá řada příčin a mechanismů. Vůbec nejčastější příčinou je svahový pohyb do jezera, po které může (nemusí) následovat protržení či přelití hráze. Další příčinou je například povodňová vlna z výše položeného jezera či kolaps hráze v důsledku zemětřesení.

Údolí Santa Cruz zasažené povodní. Foto autoři článku.

Tyto možné scénáře vzniku povodní byly popsány jednotlivými kvantitativními a kvalitativními parametry. Pro splnění vytčených cílů musela data být dobře dostupná, procedura reprodukovatelná a výsledek univerzálně interpretovatelný. Jednalo se například o geometrii hráze, typ hráze, nebo schopnost retence vody z případné povodňové vlny vzniklé výše, ale pro zjištění nebezpečí povodně bylo neméně důležité zaměřit se i na okolí. Zjišťovány byly sklony okolních svahů naznačující náchylnost k sesuvům, nebo vzdálenost a sklon k nejbližšímu ledovci ležícímu nad jezerem.

Na závěr byla celá metoda ověřena na reálných událostech, a v naprosté většině případů se metodika osvědčila. Její pomocí byl jednak správně stanoven nejpravděpodobnější scénář protržení a zároveň stanovena náchylnost ke vzniku povodně. Na základě této metody lze tedy kvantitativně zhodnotit, která jezera jsou k povodni nejnáchylnější. Autory vytvořená metodika představuje jeden z dílků, který pomůže lépe čelit přírodním katastrofám ve zkoumané oblasti a na základě varovných výsledků lze přistoupit k terénnímu výzkumu nebo preventivním opatřením.

EMMER, A., VILÍMEK, V.(2014): New method for assessing the susceptibility of glacial lakes to outburst floods in the Cordillera Blanca, Peru. Hydrology and Earth System Sciences, 18, s. 3461-3479.

Tomáš JANÍK