Pražské banky v cizích rukou

Cílem článku bylo určit, jaké hlavní faktory ovlivňovaly vývoj bankovního sektoru (klastru) v Praze. Autoři se zaměřili na vnitřní i vnější vlivy a podmínky v dvousetleté historii s důrazem na nedávné období, ve kterém byly banky převzaty mezinárodními bankovními skupinami. V něm dochází k uplatňování nových trendů jako například komunikace přes nové technologie umožňující větší fyzickou vzdálenost mezi bankou a zákazníkem. Na druhou stranu při poskytování sofistikovanějších služeb je osobní kontakt žádaný. Finanční centra nižšího řádu jako Praha jsou často závislá na centrech vyššího řádu, kde zpravidla sídlí ústředí bankovních skupin, které pražské banky vlastní. Právě význam a dopady této závislosti, respektive podřízenosti zahraničním bankám, se staly hlavním předmětem výzkumu.

Autoři nejprve na základě dostupných zdrojů zdokumentovali historický vývoj bankovního klastru v Praze a následně provedli dvacet dva rozhovorů s experty na bankovnictví a finančnictví zaměřených na zjištění dopadů a změn v důsledku převzetí pražských bank mezinárodními skupinami.

Historie bank na českém území začala na přelomu 18. a 19. století vznikem spořitelen. Ten byl motivován převážně altruistickou snahou o podporu spoření širokých vrstev obyvatel a tím jejich zabezpečení v případě nouze (nemoci, nezaměstnanosti). Pro vzájemnou pomoc na úrovni společenství obce vznikaly převážně v zemědělských oblastech tzv. kampeličky. Na to, jak silné průmyslové postavení Česko v Rakousku-Uhersku mělo, postrádalo ve druhé polovině 19. století odpovídající bankovní soustavu. Proto vznikla Zemská banka království českého (1890). Jejím cílem bylo poskytnout dlouhodobé úvěry pro rozvoj českých zemí, zejména investice do infrastruktury (vodovody, mosty, železnice, školy atd.). Toto období charakterizovalo silné vymezení proti němectví a postupná česká emancipace.

V období první republiky hrály banky důležitou roli při transformaci hospodářství z válečného na mírové a dokázaly relativně slušně obstát i tváří tvář hospodářské krizi třicátých let. Období komunistického režimu je charakteristické centralizací bankovního systému se zřetelným vnějším faktorem vnuceného centrálního plánování. S liberalizací ekonomiky po roce 1989 znovu začaly vznikat nové komerční banky. Tento boom však s sebou nesl problémy vyplývající z nezkušenosti, ale i ryze kriminálních praktik. Vyústil v obrovské finanční ztráty a zánik řady bank. Na přelomu milénia byla proto většina klíčových bank převzata do zahraničního vlastnictví.

Česká národní banka. Zdroj: http://svobodnenoviny.eu/.

Experty je převzetí bank zahraničními hodnoceno jako nevyhnutelné s převažujícími pozitivními dopady, protože vedlo ke konsolidaci bank, přineslo konkurenční prostředí a vedlo ke zlepšení bankovních služeb. Noví vlastníci organizačními a dalšími změnami dosáhli výrazné ziskovosti bankovního klastru v Praze. Mezi problematické body privatizace českých bank zahraničními společnostmi patří především odliv zisků do zahraničí, dále přesun nejlukrativnějších aktivit do zahraničí a riziko ztráty pracovních míst v bankovnictví v důsledku tvrdé racionalizace. Někteří experti porovnali tato negativa s dopady vlastnictví průmyslu zahraničními firmami a uvedli, že závislost „českých“ bank na zahraničním kapitálu je méně závažná než důsledky zahraničního vlastnictví ve sféře průmyslu. Přesun bank do zahraničí je také méně pravděpodobný než přesun výroby.

Výhody převzetí bank zahraničními společnostmi převážily i během globální finanční a ekonomické krize (2008 – 2010), kdy české bankovnictví nebylo zásadněji zasaženo, a dokonce si udrželo ziskovost. Výzkum tak ukázal, že bankovní centra nižšího řádu mají sice velmi omezenou možnost výraznější expanze, zato jsou však do značné míry chráněna i před velmi silnými vnějšími otřesy, neboť jejich aktivity jsou a v dohledné době jistě i budou soustředěny převážně na poskytování služeb klientům ve svém regionu, tj. v případě pražských bank v Česku, což jim zaručuje jistou míru stability.

BLAŽEK, J., BEČICOVÁ, I. (2016): The takeover of Prague’s banking cluster by multinational groups from an evolutionary perspective. Geografie, 121, 2, 254–278.

Tomáš JANÍK