Práce antropologů v komerční archeologii
Komerční archeologické vykopávky jsou omezeny z mnoha různých důvodů, mezi které patří limitované finanční prostředky, krátké časové intervaly, požadavky developerů a v neposlední řadě i případný zvýšený zájem veřejnosti. Nelze proto využívat stejné postupy jako při dlouhodobých a stabilnějších akademických projektech. Navíc jsou v České republice odděleny disciplíny antropologie a archeologie a antropologové se v minulosti ke kosterním pozůstatkům dostávali často až v laboratoři, kde již byla ztracena značná část informací o nálezu. S ohledem na získání co největšího množství dat je proto nejpřínosnější přítomnost antropologa v terénní fázi výzkumu, jím prováděný odkryv a zhodnocení nálezové situace. K tomu je ale kvůli výše zmíněným omezením zapotřebí rychlých a nenákladných metod, které zefektivňují sběr přínosných informací o životě našich předků.
Možnosti těchto postupů byly nedávno testovány v praxi při vykopávkách uskutečněných soukromou archeologickou společností v Praze na třech karlínských hřbitovech: vojenském, luteránském a helvétském. K odkrývání hrobů byli přizváni antropologové a vykopávky byly prováděny jak zkušenými odborníky, tak proškolenými studenty z antropologických oborů. Pro zjednodušení a zrychlení sběru dat byly sestaveny pracovní archy, které byly na místě vyplňovány, a všechny nálezy byly dokumentovány za pomoci rychlé a levné digitální fotografie.
Dohromady bylo odkryto 923 hrobů čítajících 1429 jedinců. Zpracovaná plocha činila přibližně 5 % rozlohy hřbitova a převažovaly jednočetné pohřby nad hromadnými, kterých bylo odkryto 31. Průměrně bylo za hodinu vykopáno a zdokumentováno 0,73–0,76 kostry v závislosti na druhu sedimentu, typu pohřbu, zachovalosti kostí a zkušenosti pracovníka. Jednočetné pohřby jsou zpracovány v přepočtu na jeden kosterní nález rychleji než ty hromadné. V Karlíně nejvíce času zabral hromadný hrob se 140 vzájemně propletenými jedinci. Čím lépe byly kosti zachované, tím déle trvalo jejich vyzdvihnutí, zejména kvůli většímu počtu přítomných kostí a případným anomáliím. Podle předpokladů jsou při odkrývání hrobů rychlejší zkušení antropologové oproti nezkušeným nebo méně zkušeným studentům.
Přítomnost antropologů na vykopávkách lidských pozůstatků je pro sběr informací naprosto klíčová. Některá data mohou být při vyjmutí nenávratně ztracená, například špatně zachované kosti nebo kontext s okolím nálezu a ostatními pohřebními elementy. Poznatky o účinnosti postupů aplikovaných při odkrývání tří pražských hřbitovů lze podle potřeb konkrétních projektů modifikovat. Mohou pak být využité ke snížení časových a finančních nákladů komerční archeologie za současného maximalizování sběru potřebných dat, která pomohou zodpovědět zvídavé antropologické otázky.
Gabriela Suchanová
Akce dokumentů