Pozor podlý podražec

První zmínka o využití aristolochových kyselin v medicíně se datuje již do 4. století př.n.l. a aplikace těchto látek je dobře popsána i v době starého Řecka a Říma a následně i v Evropě v 18. století. Dodnes jsou podražce součástí receptur tradiční čínské medicíny. První moderní záznamy o jejich škodlivosti najdeme však až v 60. letech minulého století. Tehdy bylo aristolochovým kyselinám připsáno deset pacientů s akutním selháním ledvin. Podrobnější výzkum se nicméně datuje až na přelom tisíciletí. V roce 2001 vydal americký Ústav pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) varování o nebezpečnosti produktů obsahujících aristolochové kyseliny. O celých 11 let později výzkum vyvrcholil zařazením těchto kyselin mezi karcinogeny první třídy.

Podražec křovištní (Aristolochia clematitis).
zdroj: Wikipedia, autor: Radio Tonreg

Studium dat z Taiwanu před rokem 2003, kdy byly bylinné produkty obsahující výtažky z podražců velmi populární, ukazuje zvýšené riziko vývoje rakoviny močových cest či rakoviny nebo selhání ledvin. V rakovinných buňkách zanechávají aristolochové kyseliny tzv. mutační podpis, což je jedinečný vzorec mutací. Podobně mají tzv. mutační podpis také buňky rakoviny plic způsobené kouřením nebo rakoviny kůže způsobené UV zářením. Tento sled mutací charakteristický pro vliv aristolochových kyselin byl nalezen nejen v nádorových buňkách močových cest a ledvin, ale také jater, žlučových cest a výjimečně i trávicího traktu. Karcinogenní působení však není jediným problémem, který mají aristolochové kyseliny na svědomí. Již v roce 1969 vznikla hypotéza o spojitosti těchto látek a tzv. balkánské endemické nefropatie (BEN), která se projevuje postupným a nevratným selháním ledvin. Tato nemoc pravděpodobně propuká na základě konzumace pečiva z mouky kontaminované semínky podražce křovištního (Aristolochia clematitis). Aristolochové kyseliny jsou tedy silně nefrotoxické, to znamená, že jsou nebezpečné pro ledviny postižených osob. Takové poškození může ale nemusí k rakovinnému bujení vést.

Mnoho zemí již na počátku tisíciletí zákazalo dovoz bylinných výrobků s obsahem zmíněných látek. Ve Spojených státech, Číně a několika evropských zemích jsou však tyto produkty stále bez problémů k zakoupení a jejich nákup na internetu je možný prakticky odkudkoliv. Neutuchající poptávka po těchto produktech pramení pravděpodobně z důvěry mnoha lidí v tradiční medicínu vzhledem k jejímu využívání od nepaměti.

Podražec obrovský (Aristolochia gigantea).
zdroj: Wikipedia, autor: Nevit Dilmen

Do organismů se však aristolochové kyseliny mohou dostat nejen z bylinných přípravků, ale také přímo z našeho okolí. Podražcovité rostliny jsou nekontrolovaným plevelem v oblastech jihovýchodní Asie, tropického pásu Afriky, Oceánie i v Severní i Jižní Americe. V těchto oblastech se mohou jejich toxiny dostávat do půdy a podzemních vod, odkud putují do rostlin pěstovaných v takové půdě a tím i do potravního řetězce.

Včasná detekce aristolochových kyselin v bylinných produktech, živých rostlinách i lidech je velmi důležitá pro předcházení důsledků expozice. Nejrozšířenější metodou pro analýzu rostlinných materiálů je vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), která dokáže separovat jednotlivé látky v extraktu a ty lze následně identifikovat samostatně. Pro určení expozice těmto látkám se využívá detekce chemických změn DNA či následných mutačních vzorců typických pro aristolochové kyseliny.

Z aktuálních dat není pochyby o toxicitě a karcinogenitě aristolochových kyselin, nicméně promyšlené programy na eliminaci expozice těmto látkám stále chybějí. Vědci se domnívají, že je to způsobeno hlavně neznámou dobou přetrvávání zmíněných kyselin v životním prostředí a také nepřehlednou situací ohledně míry expozice. I v místech, kde jsou produkty z podražců přísně kontrolovány, probíhá stále zhruba polovina distribuce mimo systémovou kontrolu. Bez specializovaného vybavení a znalostí je navíc náročné určit obsah aristolochových kyselin v jednotlivých preparátech. Posledním důvodem je fakt, že stále neznáme plný rozsah škodlivosti těchto látek pro lidský organismus. Seznam nádorových onemocnění pod jejich vlivem stále roste a problémy, které výtažky z podražců způsobují, jsou stále zaznamenávány po celém světě. Nadále je tedy potřeba posilovat povědomí celosvětové populace o nebezpečnosti těchto rostlin a výtažků z nich připravených.

Das, S., Thakur, S., Korenjak, M. et al. Aristolochic acid-associated cancers: a public health risk in need of global action. Nat Rev Cancer (2022)

Magda Křelinová