Poodkrytá rozmanitost mikroskopických hub v Neotropech
Při studiu diverzity a taxonomie hub se ve velké míře uplatňují i molekulárně genetické analýzy. Ne vždy ale bývají tyto analýzy provedeny správně. Bez návaznosti na fenotypické znaky pozorované přímo (především tvar a velikosti askospor - pohlavních výtrusů a konidií - nepohlavních výtrusů), nebo popisované v literatuře jsou výsledkem nekriticky popsané nové druhy, které byly ve skutečnosti objeveny už dříve.
Týmu mykologů z ČR, USA, Panamy a Německa pod vedením Ondřeje Koukola se podařilo vyjasnit druhové hranice u dosud popsaných druhů tropického rodu Hermatomyces. Tento rod je charakteristický tvorbou huňatých kolonií, uvnitř nichž se tvoří vícebuněčné spory dvou typů. Zástupci rodu Hermatomyces jsou poměrně běžně nacházeni v tropech Nového (Amerika) i Starého (Evropa, Afrika, Asie) světa na větvičkách různých druhů dřevin v opadu. Čerstvý materiál pocházel výhradně z nížinných tropických lesů Panamy, kde jej sbíral v průběhu tří expedic v letech 2015 - 2017 Ondřej Koukol se svými studenty. Klíčové bylo rovněž studium herbářových položek zapůjčených z herbáře Národního muzea v Praze, New York Botanical Garden (USA) a Royal Botanical Garden v Kew (Velká Británie). Ačkoliv byly některé položky více jak 120 let staré, morfologické znaky zůstaly zachovány a bylo možné tyto položky ztotožnit s čerstvě sbíranými druhy. Podrobným studiem čerstvého materiálu i herbářových položek se podařilo najít znaky, které byly klíčové pro vymezení stávajících druhů a popsání nových. Kromě optického mikroskopu byly všechny druhy pozorovány i ve skenovacím elektronovém mikroskopu, takže výsledná publikace je doplněna rozsáhlým obrazovým materiálem.
Ačkoliv se podařilo popsat pět nových druhů pro vědu, celkový počet známých druhů v tomto rodu se snížil ze 17 na 16. U šesti druhů popsaných pro vědu teprve nedávno, v rozmezí let 2016 - 2017, bylo totiž odhaleno, že ve skutečnosti představují druhy známé už z minulosti. Tato studie ukázala, že cílený sběr konkrétní skupiny hub v určité oblasti může vést k objevu dosud přehlížených druhů a že fenotypické znaky je třeba vždy konfrontovat s výsledky molekulárně genetických analýz. Velkou roli sehrálo i studium herbářových položek. Ačkoliv jsou v dnešní době vyzdvihovány molekulárně genetické metody, sběry uchovávané v herbářích představují velmi cenný materiál, bez kterého není možné spolehlivě stanovit druhové hranice u některých skupin (nejen) mikroskopických hub.
Radka Zelená
Akce dokumentů