Ponurá atmosféra Transylvánie se vytrácí?
Nynější výzkum navázal na dřívější studie týmu doc. Hůnové, které se pečlivě zabývaly změnami a vlivem na výskyt mlh, konkrétně rolí meteorologie, znečištění ovzduší a také dlouhodobými trendy ve střední Evropě. K výzkumu vlivu terénu na výskyt mlh se nyní vydali do Rumunska, jelikož se jedná o, k tomuto účelu, velmi vhodnou oblast. Můžeme zde totiž nalézt jak mořské pobřeží a nížiny, tak i vysokohorské polohy.
Aby byly postiženy veškeré typy terénu, odborníci zkoumali rozsáhlý soubor dat z 56 profesionálních meteorologických stanic nacházející se v rozdílných přírodních a geografických podmínkách v nadmořských výškách od 13 m n. m. do 2 504 m n. m. Jako základní parametry zvolili kromě nadmořské výšky také sklon a geomorfologický tvar reliéfu, jež určili s pomocí dat z geografického informačního systému ArcGIS. K výzkumu vědcům dále posloužily denní záznamy výskytu mlh z dlouhodobého monitoringu, z období mezi lety 1981 a 2017, aby určili jak vliv terénu na průměrný výskyt mlh, tak na možné změny dlouhodobého (ročního) trendu a sezónnosti. Jako den s mlhou byl přitom považován ten, během něhož se vyskytla alespoň jedna epizoda s horizontální dohledností menší než 1 km. Analýzy byly prováděny pomocí dvou statistických zobecněných aditivních modelů GAM (generalised aditive model), které umožnily řešení nelineárních trendů na všech 56 meteorologických stanicích a zejména určení interakcí mezi jednotlivými faktory.
Ukázalo se, že dnů s mlhou na území Rumunska z dlouhodobého hlediska výrazně ubývá, a to během celého roku, pouze v zimním období byl pokles nejméně výrazný. Nadmořská výška přitom hrála všeobecně velmi významnou roli. Vesměs byl výskyt mlh častější na horách, zároveň však v závislosti na nadmořské výšce docházelo také k odlišnému vývoji výskytu mlh během roku, s nejvyšším rozdílem v létě a na podzim. I když účinky dalších parametrů, a to sklonu a geomorfologického tvaru reliéfu se ukázaly samostatně jako málo významné, ve vzájemné interakci představovaly podstatný vliv na výskyt dnů s mlhou.
Výsledky nedávno vyšlé studie představily nový přístup ke studiu výskytu mlh, což má významný přínos, jelikož je možné jej aplikovat i na další oblasti Evropy s podobnými klimatickými podmínkami a stanovit tak chování tohoto stále obtížně předvídatelného meteorologického jevu.
Kateřina Fraindová
Akce dokumentů