E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Pěvci jako indikátory znečištění

Život ve městě se již dlouhou dobu netýká pouze lidí, ale také množství druhů živočichů, které byly schopné se adaptovat ať už dobrovolně, či nuceně. Takovéto jednotlivé jedince či populace je možné označit za bioindikátory, jejichž výskyt či stav nám pomáhá určit kvalitu životního prostředí, ve kterém žijeme. I neustálý monitoring pomocí sítě automatizovaných i manuálních stanic o stavu ovzduší nám nedává tak komplexní zhodnocení jako stav živých organismů. Jedním z nich je i sýkora koňadra (Parus major), která je jedním z nejrozšířenějších pěvců napříč celou Evropou. Na její zoubek, respektive analýzu krve a peří, se podívala skupina odborníků z České zemědělské univerzity v Praze, z brněnské Masarykovy univerzity a z Univerzity Karlovy v Praze.
Sýkory koňadry (Parus major) nám mohou leccos prozradit o našem životním prostředí.
Zdroj: Wikimedia Commons, autor: Paweł Kuźniar.

Výzkum byl zaměřen na 13 velkých českých měst s odlišnou mírou potenciálního znečištění, přičemž bylo zkoumáno 57 sýkor koňader (Parus major), kterým byl odebrán vzorek krve a peří na počátku hnízdní sezóny 2010. V jednotlivých tkáních byl zkoumán obsah vybraných těžkých kovů (olovo, kadmium, měď, chrom) a arsenu, přičemž výsledky byly porovnány s monitoringem koncentrací PM10 (polétavý prach menší než 10 μm) v jednotlivých lokalitách v průběhu předešlého roku. Veškeré analyzované kovy byly nad detekovatelnou hranicí, zároveň byla u obou typů tkání nejvyšší koncentrace mědi a olova. Dále byly u krve hodnoty sestupně seřazeny pro kadmium, chrom a arsen a u peří byly koncentrace sestupně seřazeny pro chrom, arsen, kadmium. I když změny ve vnějších znacích byly jen malé (žluté zbarvení, oblast proužku) a bylo možné jedince podle fenotypových rysů považovat za zdravé, vliv koncentrace těžkých kovů na změny ve složení krve byly zásadní. Došlo zejména ke snížení koncentrace červených krvinek a ke změně složení krvinek bílých, celkově je tento jev možné popsat jako symptom chudokrevnosti. 

Vzhledem ke koncentraci PM10 byl nejhůře hodnocen Bohumín v Moravskoslezském kraji na hranicích s Polskem, což reflektovalo i nejvyšší kontaminaci krve jedinců. U koncentrace kovů v peří tomu již tak pokaždé nebylo, jedná se o dlouhodobější vliv. Například koncentrace olova v peří sýkor byla nejvyšší v Příbrami, která se nachází v oblasti bývalé těžby rudy obsahující tento prvek a jsou zde často měřeny i nejvyšší imisní koncentrace. Naopak koncentrace kadmia v peří sýkor byla nejvyšší v Karviné, potýkající se dlouhodobě se špatnou kvalitou ovzduší i v důsledku místního průmyslu, zatímco nejvyšší koncentrace mědi a chromu v peří byly naměřeny v Benešově ovlivněném galvanovnou a arsenu v Olomouci, kde se nacházejí vyšší koncentrace arsenu v podzemních vodách.

Přestože docházelo v 90. letech 20. stol. k poklesu emisí těžkých kovů, díky výsledkům výzkumu ptačích jedinců sýkory koňadry můžeme pozorovat, že v dnešní době dochází ke stálému přísunu těchto nebezpečných látek do životního prostředí. Jelikož se jedná o kumulativní látky, při jejich dlouhodobé expozici může docházet k zásadním poruchám fungování životních funkcí organismů a rozvoji onemocnění. Tyto znepokojující výsledky jsou výzvou pro další výzkum a analýzy vlivu znečištění v městských oblastech na živé organismy včetně člověka.

Bauerová, P., Vinklerová, J., Hraníček, J., Čorba, V., Vojtek, L., Svobodová, J., Vinkler, M. (2017): Associations of urban environmental pollution with health-related physiological traits in a free-living bird species. Science of the Total Environment, 601–602, s. 1556–1565.

Kateřina FRAINDOVÁ

Publikováno: Úterý 19.06.2018 16:00

Akce dokumentů