Pěvci jako indikátory znečištění
Výzkum byl zaměřen na 13 velkých českých měst s odlišnou mírou potenciálního znečištění, přičemž bylo zkoumáno 57 sýkor koňader (Parus major), kterým byl odebrán vzorek krve a peří na počátku hnízdní sezóny 2010. V jednotlivých tkáních byl zkoumán obsah vybraných těžkých kovů (olovo, kadmium, měď, chrom) a arsenu, přičemž výsledky byly porovnány s monitoringem koncentrací PM10 (polétavý prach menší než 10 μm) v jednotlivých lokalitách v průběhu předešlého roku. Veškeré analyzované kovy byly nad detekovatelnou hranicí, zároveň byla u obou typů tkání nejvyšší koncentrace mědi a olova. Dále byly u krve hodnoty sestupně seřazeny pro kadmium, chrom a arsen a u peří byly koncentrace sestupně seřazeny pro chrom, arsen, kadmium. I když změny ve vnějších znacích byly jen malé (žluté zbarvení, oblast proužku) a bylo možné jedince podle fenotypových rysů považovat za zdravé, vliv koncentrace těžkých kovů na změny ve složení krve byly zásadní. Došlo zejména ke snížení koncentrace červených krvinek a ke změně složení krvinek bílých, celkově je tento jev možné popsat jako symptom chudokrevnosti.
Vzhledem ke koncentraci PM10 byl nejhůře hodnocen Bohumín v Moravskoslezském kraji na hranicích s Polskem, což reflektovalo i nejvyšší kontaminaci krve jedinců. U koncentrace kovů v peří tomu již tak pokaždé nebylo, jedná se o dlouhodobější vliv. Například koncentrace olova v peří sýkor byla nejvyšší v Příbrami, která se nachází v oblasti bývalé těžby rudy obsahující tento prvek a jsou zde často měřeny i nejvyšší imisní koncentrace. Naopak koncentrace kadmia v peří sýkor byla nejvyšší v Karviné, potýkající se dlouhodobě se špatnou kvalitou ovzduší i v důsledku místního průmyslu, zatímco nejvyšší koncentrace mědi a chromu v peří byly naměřeny v Benešově ovlivněném galvanovnou a arsenu v Olomouci, kde se nacházejí vyšší koncentrace arsenu v podzemních vodách.
Přestože docházelo v 90. letech 20. stol. k poklesu emisí těžkých kovů, díky výsledkům výzkumu ptačích jedinců sýkory koňadry můžeme pozorovat, že v dnešní době dochází ke stálému přísunu těchto nebezpečných látek do životního prostředí. Jelikož se jedná o kumulativní látky, při jejich dlouhodobé expozici může docházet k zásadním poruchám fungování životních funkcí organismů a rozvoji onemocnění. Tyto znepokojující výsledky jsou výzvou pro další výzkum a analýzy vlivu znečištění v městských oblastech na živé organismy včetně člověka.
Kateřina FRAINDOVÁ
Akce dokumentů