Peří jako indikátor původu

V nedávném výzkumu se vědci zaměřili na původ jednotlivých jedinců husy velké, která má zimoviště v přírodním parku Camargue v deltě Rhôny na jihu Francie. Zkoumali mimo jiné i to, zda pocházejí z České republiky, kde v současné době mají také svá hnízdiště a pelichaniště. Na pelichaniště odlétají ptáci, kteří v daném roce nezahnízdí. Jedná se zejména o mladé jedince (husa velká začíná reprodukci ve druhém až třetím roce života) a samce.  Odebrali celkem vzorky peří ze 147 jedinců během lovných sezón 2008–2009 a 2017–2018, které později analyzovali s použitím stabilních H izotopů (δ²H), které pomohly určit jejich původ. Hodnoty δ²H v peří a ve srážkách v oblasti, kde jedinci vyrůstali, spolu dobře korelují. Proto byly určeny hodnoty stabilních izotopů vodíku na základě srážkových vod vegetačního období, dále kalibrovány pomocí rovnice pro kachnu divokou na základě hodnot keratinového standardu δ²H, neboť rovnice pro husu velkou zatím nebyla stanovena.

Husa velká (Anser anser) s housaty. 
Zdroj: Wikimedia Commons, autor: Sannse.

Studium stabilních H izotopů ukázalo, že jejich hodnoty v analyzovaných perech byly konzistentní, s geografickým původem napříč Evropou v pásmu shodné zeměpisné šířky sahající od Velké Británie přes střední Evropu, s výrazným zastoupením zejména Polska a severovýchodního Německa. Husy velké ve Velké Británii však buď na Britských ostrovech zimují nebo jsou tzv. ferální, na ostrovech hnízdí i zimují. Vědci proto dospěli k závěru, že husy velké pocházely zejména ze severu střední Evropy, jako jádro označili Polsko a severovýchodní Německo. Přesto však nebyla Česká republika vyloučena jako oblast původu, pouze zde byla vyhodnocena menší pravděpodobnost výskytu. Výsledky s sebou, jako u každého modelu, nesou určité procento nejistoty. Na rozdíl od izotopů uhlíku nebo dusíku se však jeví izotopy vodíku jako nejpřesnější, neboť prostorové rozdíly izotopů uhlíku v Evropě jsou velmi malé a u izotopů dusíku jsou značné pochybnosti v určení v souvislosti s antropogenními vlivy. 

I tak byly výsledky překvapivé, neboť většina hus velkých, které byly opatřeny kroužky uváděly původ z České republiky. Ke kroužkování však dochází u mladých jedinců brzy po vylíhnutí, kdežto výsledky stabilních izotopů neukazují původ, ale místo, kde ptáci rostli nebo pelichali. Mohlo se tak stát, že zimující ptáci na jihu Francie, kteří se vylíhli na našem území v posledních letech pelichali na území Polska a severovýchodního Německa.

Konečné výsledky kombinace stabilních izotopů a kroužkování udávají původ husy velké, která zimuje na jihu Francie, ve střední Evropě, konkrétně v České republice, Polsku a severovýchodním Německu. Vyvrací tím původ husy velké v severských zemích (Norsko, Švédsko), které obecně zimují v severovýchodní Francii a na pobřeží Atlantského oceánu. Tato informace je klíčová pro celkový management v podobě např. změny legislativy a předpisů v oblasti lovu a nový mezinárodní plán péče pro severozápadní/jihozápadní evropské populace, který většinou zvažuje pouze chov ptáků ve Fennoskandinávii (Skandinávie, Finsko, Karélie, poloostrov Kola) a západní Evropě.

Kateřina Fraindová

Guillemain, M., Bacon, L., Kardynal, K.J., Olivier, A., Podhrazsky, M., Musil, P., Hobson, K.A. (2019): Geographic origin of migratory birds based on stable isotope analysis: the case of the greylag goose (Anser anser) wintering in Camargue, southern France. European Journal of Wildlife Research, 65: 67.