Paleoentomologické poklady z konkrecí
Paleoentomologie je zajímavou vědní disciplínou, která popisuje fosilní nálezy hmyzu z minulosti a dává je do souvislostí s recentní faunou, což umožňuje např. datování fylogenetických stromů. Vědci v ní mohou využít moderní přístupy k popisu morfologie jedinců a aplikovat je na fosilní zástupce. Tomáš Dvořák a Jakub Prokop z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikovali společně s kolegou z Polské Akademie věd článek v časopise Historical Biology. V něm popisují nálezy hmyzích křídel a dalších tělních struktur v konkrecích z období svrchního karbonu.
Konkrece jsou pevné, zpravidla kulovité, nakupeniny specifických hornin a minerálů, které se tvoří kolem určitého pevného jádra v sedimentech. Bývají nalézány v nezpevněných i zpevněných horninách různého stáří.
Popisované vzorky pochází z lokalit Sosnowiec (Polsko) a Mazon Creek (USA). Nicméně vzhledem ke stáří fosilií není možné tyto nové druhy zařadit do současných řádů hmyzu. Specifita těchto fosilních zástupců hmyzu tkví především v jedinečném vzoru křídelní nervatury. Pro systematické zařazení do příslušného taxonu jsou tyto znaky na křídlech často jediné použitelné.
V článku výzkumníci popsali nový rod a druh polyneopterního hmyzu, Sosnowiecia dareki, který náleží do skupiny Dictyoptera zahrnující současné šváby, termity a kudlanky. Rodové jméno vzniklo z názvu města Sosnowiec v polském Dolním Slezsku, kde byla fosilie nalezena. Druhové jméno je pak jakýmsi poděkováním sběrateli, který zkamenělé křídlo na lokalitě našel. Druhým výstupem odborného článku byl popis nového druhu Stephanopsis testai z Mazon Creek z čeledi Blattinopsidae, taktéž pojmenovaného podle významného výzkumníka z této lokality, Thomase V. Testy. Tyto švábům podobní zástupci hmyzu výrazně dominovali na nalezištích v období svrchního karbonu.
Popsané vzorky jsou umístěny ve Field Museum of Natural History (Chicago, USA) a v Natural History Museum of the Institute of Systematics and Evolution of Animals PAS (Krakov, Polsko).
Světoznámá lokalita Mazon Creek je v literatuře hojně zmiňována, nejen co se týká fosilních hmyzů. Je tomu tak zejména díky velice dobrému zachování fosilií v konkrecích (jedná se o takzvané Lagerstätte, lokalitu s výjimečným zachováním). Naopak Sosnowiec v Polsku většímu zájmu v odborné literatuře prozatím uniká. Na křídlech je v obou případech dobře zachován také původní reliéf konvexních a konkávních žilek. Na obou lokalitách se nacházejí fosilie v typických železitých konkrecích, které dokládají výjimečné zachování struktur.
Konkrece z Mazon Creek se hojně nacházejí v horninách souvrství Carbondale, které náleží do stupně Moscovian. Nálezy z Polska pocházejí ze załężských vrstev (Mudstone series) stupně Bashkirian (podstupeň Langsettian). Obě lokality patří do geologického útvaru karbon, který je známý zejména jako zdroj černého uhlí.
Narozdíl od hmyzích karbonských fosilií z území České republiky jsou zkameněliny v konkrecích zachovány ve 3D. Tento rozdíl v zachování v rámci Hornoslezské pánve je zajímavou pomůckou pro detailnější popis fosilií. Přidanou hodnotou podobných prací jsou také nově nabyté zahraniční spolupráce, díky kterým je český vědecký výzkum ve světě více viditelný.
Tomáš Dvořák, Wiesław Krzemiński & Jakub Prokop (2022): New stem dictyopteran insects from the Pennsylvanian deposits at Mazon Creek and Sosnowiec (Insecta: Polyneoptera), Historical Biology, DOI: 10.1080/08912963.2022.2140423
Děkuji autorům článku za věcné připomínky k textu článku!
Jan Geist
Publikováno:
Sobota 25.02.2023 11:50
Akce dokumentů