E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Ovlivňuje křesťanství každodenní život žen?

Tráví věřící mladé ženy svůj volný čas výrazně jinak než ženy nevěřící? Jsou rozdíly mezi věřícími a nevěřícími ženami v názorech na interrupci, rozvod či užívání antikoncepce? Mají věřící ženy jinou představu o své ideální rodině? Těmito otázkami a také mnoha dalšími se zabývala ve svém výzkumu Kamila Klingorová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pro studii byly vybrány mladé ženy ve věku 21–27 let, jejichž názory se formovaly převážně v 90. letech 20. století. Autorka provedla strukturované rozhovory v délce kolem 60 minut s 9 ženami, z nichž tři se považovaly za nevěřící v Boha, tři za praktikující katoličky a poslední tři byly příslušnice Církve bratrské. Respondentky byly vybrány metodou sněhové koule, což je proces získávání kontaktů na další osoby od osob, které již v souboru jsou. Všechny dotazované byly studentkami vysoké školy přírodovědného zaměření, svobodné a nežijící v partnerství. Respondentky také v době výzkumu žily a každodenně se pohybovaly v Praze, kde také výzkum proběhl od září do listopadu 2014.

Jak ovlivňuje náboženská víra postoje respondentek? Výsledky výzkumu vypovídají, že křesťanství nejvýrazněji ovlivňuje jejich názory na manželství a rodinu. Oproti nevěřícím se výrazně odlišují v názorech na užívání antikoncepce, sexuální aktivitu před svatbou či na interrupci. Rozvod věřící respondentky striktně neodmítají, považují ho za možné řešení nefunkčního manželství. Věřící respondentky také výrazněji uznávají tradiční genderové vztahy, jaké se v křesťanských společnostech rozvíjely po mnoho generací. Tradiční rodinou je pro účely této analýzy chápána rodina s nadprůměrným počtem dětı́ (tři a více), kde je muž živitelem rodiny a žena v domácnosti a rodiče jsou sezdaní. Pojem rovněž zahrnuje důraz na rodinný život a výraznější roli otce než matky, odmítnutí předmanželského sexu a vysokou stabilitu manželství. Tradiční rodinu chtěly zakládat pouze věřící respondentky. I mezi věřícími respondentkami jsou patrné rozdíly. Respektují patriarchální roli otce, ale některé uvádí, že se jim líbí koncept „skryté role“ matky, která se z pozice ženy stará o větším dílem praktický chod domácnosti a rodinu „řídí“. Nevěřící chtěly také uzavřít sňatek, ale nepřikládaly mu takovou váhu. 

Mají věřící respondentky odlišný životní styl od nevěřících? Autorka výzkumu uvádí, že křesťanství je významnou součástí životního stylu a každodenního života věřících respondentek. Jako největší rozdíl uvádí trávení neděle, kdy ji věřící ženy považují za „den s Bohem“, který tráví na bohoslužbě a setkávání s rodinou a komunitou. Také se oproti nevěřícím respondentkám věnují výrazně více ve svém volném čase dobrovolné činnosti, mezi ženami katolického vyznání a protestantského vyznání nejsou v tomto případě výrazné rozdíly. Ačkoli věřící ženy uvádí, že jejich každodenní život od nevěřících odlišný není, protože výše uvedené aktivity považují za přirozenou součást svého života, tak je ve srovnání s nevěřícími ženami patrné, že jejich život odlišný je. Významný je také rozdíl v tom, že věřící respondentky prožívají každodenní zkušenosti „prostřednictvím Boha“. 

Obrázek: Životní styl věřících žen se od nevěřících odlišuje aktivitami, které věřící ženy považují za přirozenou součást života. Zdroj obrázku: pexels.com

Pokud se zaměříme na rozdíly v názorech na postavení žen v církevních institucích, tak jsou patrné odlišné názory katoliček a protestantek. Může to být dané rozdíly v učení jednotlivých církví, které pak respondentky přebírají za své. Protestantky jsou toho názoru, že postavení žen v církvi není úplně vyhovující, a jsou pro liberalizaci tradičních struktur, zatímco katoličky respektují odlišné poslání mužů a žen, a tedy uznávají mužskou autoritu v církevních strukturách.

Na základě výzkumu jsou tedy patrné rozdíly mezi věřícími a nevěřícími ženami, ale také i mezi skupinami věřících žen. Při vzájemném srovnání je tedy nutné brát v úvahu i konkrétní církev, jejíž je žena členem. Nicméně studie mohla být limitována tím, že výzkum proběhl pouze v Praze a tedy v ostatních částech České republiky může být situace odlišná. 


KLINGOROVÁ, K. Feminist geographies of religion: Christianity in everyday life of young women. Geografie, 121, 4, 612–631. 

Markéta RŮŽIČKOVÁ

Publikováno: Pátek 17.03.2017 08:55

Akce dokumentů