E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Otevře levnější záznamník dveře studiím s nižším rozpočtem?

Akustické záznamníky jsou efektivní a neinvazivní prostředek ve studiu hlasových projevů. Původně byly používány pro studium v mořském prostředí, ale v poslední době nacházejí využití i ve výzkumu suchozemských ekosystémů, a to obzvláště ve studiu biodiverzity, chování zvířat a dalších aspektů přírody. Mimo jiné mohou také pomocí zvuků lokalizovat i pytláky nebo ilegální těžbu dřeva. Vědci pro výzkumy používají moderní a drahé akustické záznamníky, takzvané SMs (Wildlife Acoustics Song meter), ale Loretta Schindlerová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byla součástí týmu, který tento záznamník porovnal s nově vyvinutým levnějším záznamníkem (CARACAL). Pokud by vyplynulo, že rozdíly mezi těmito přístroji jsou zanedbatelné, hlavně co se týče přesnosti, otevřelo by to akustickým výzkumům mnoho nových příležitostí.

Výhodou akustických záznamníků je, že zvířata nemusí být odchytávána, ani se s nimi nemusí jakkoliv manipulovat a získaná data obsahují informace o více jedincích, kteří mohou být dokonce druhově rozmanití. Při monitoringu zvířat je přesné určení jejich polohy často důležité, což ale bývá u akustických studií problematické. Aby byla lokalizace úspěšná, umístí se minimálně tři záznamníky do bezprostředního okolí a to, odkud zvuk přišel, se poté dopočítá podle času, kdy byl kterým záznamníkem zachycen. Tento proces vyžaduje, aby měly záznamníky přesně sesynchronizovaný čas, čehož je většinou dosaženo pomocí GPS přijímačů.

Záznamník CARACAL v akci.
Autor: Bethany Smith

SM a CARACAL záznamníky byly umístěny ve Wisconsinu v USA. Zde je plochá oblast s výskytem domestikovaných psů, vlků, kojotů a puštíků proužkovaných, jejichž výskyt zde byl měřen a na základě získaných dat byly záznamníky porovnány. Konkrétně byly záznamníky testovány v jejich schopnosti detekce, tedy jestli daný zvuk vůbec zachytí, a v dosahu – z jak velké vzdálenosti jsou schopny zvuk registrovat. Dále vědci porovnávali, jak přesně záznamníky zvuk lokalizují.

Jelikož jsou SM záznamníky v této studii ty lepší, byla data nejdříve analyzována z nich. Až poté byla vyhodnocena data z CARACAL záznamníků a byla studována jejich kvalita. Schopnost detekce CARACAL záznamníků byla definována jako procento zvukových projevů, které CARACAL zachytil, a které odpovídaly datům z SM záznamníku. Ta byla považována za zlatý standard.

Po zpracování dat bylo zjištěno, že levnější záznamník zachytil, v porovnání s tím dražším, méně hlasových projevů. Nahrávky vlků byly dokonce tak nedostačující, že musely být úplně vypuštěny z analýzy. Vysvětlení pro to, že tato situace nastala zrovna u vlků, by mohl být fakt, že vlci komunikují často na velké vzdálenosti, což záznamníky nejsou schopné zachytit, protože nemají tak velký dosah. Opačná situace nastala u psů. Jejich zvukové projevy byly na nahrávkách nejčastější, nejspíš proto, že záznamníky byly umístěny poblíž farem, kde psi žijí.

Na rozdíl od schopnosti detekce, ve které se CARACAL a SM záznamníky lišily, byla jejich schopnost lokalizace zvuku velmi podobná. Díky tomu je možné studovat s tímto levnějším záznamníkem hlasově se projevující druhy, ale při plánování takové studie je potřeba myslet na to, že zvukové projevy zvířat komunikující na velké vzdálenosti nemusí byt CARACAL záznamníkem vůbec zachyceny, což by zkreslovalo výsledky. Dále hraje ve sběru dat významnou roli lokalita. Zvuk se nese mnohem hůře v členěné krajině, a proto by v takovém prostředí CARACAL záznamník nemusel být tou nejlepší volbou.

Porovnání spektrogramu vlků (a), kojotů (b), psů (c) a puštíků (d). Zdroj: původní studie.

Levnější CARACAL záznamník tedy dobře lokalizuje zvuky, ale jeho schopnost detekce je nízká – ne všechny zvuky zachytí. To ovšem neznamená, že by tento typ záznamníku neměl využití. Problém s detekcí je možné obejít například použitím většího počtu záznamníků nebo zmenšením studovaného prostoru. CARACAL, stejně jako SM záznamník, je pro studie volně žijících zvířat vhodný, jenom je potřeba zvážit všechny faktory při výběru technologie, aby byla data důvěryhodná.

 

Smith, B., Root-Gutteridge, H., Butkiewicz, H., Dassow, A., Fontaine, A., Markham, A., Owens, J., et al. (2022). Acoustic localisation of wildlife with low-cost equipment: Lower sensitivity, but no loss of precision. Wildlife Research https://doi.org/10.1071/WR21089

Eliška Leštinová

Publikováno: Středa 23.11.2022 12:05

Akce dokumentů