E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Ohlédnutí za covidem – jak vnímáme tehdejší nejpřísnější opatření?

“Být člověkem znamená mít a znát své místo.” Věta, kterou publikoval kanadský geograf Edward Relph roku 1976 a která říká, že pro lidi je důležité navštěvovat emočně důležitá místa. Lidský život je už odedávna spojen s přírodou a místy, na která máme významné vzpomínky. Vzdělávací plány v Česku i na Slovensku dokonce zahrnují pobyt dětí v přírodě, jakožto součást výuky. Nejen že s dobou digitálních technologií tráví děti i dospělí méně času venku, ale pandemie COVID-19 celé situaci také nepomohla. Obzvláště omezující byl v tomto březen roku 2021, kdy byla ta nejpřísnější opatření – zákaz opustit katastr obce za účelem rekreace. Dominik Rubáš s Tomášem Matějčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byli součástí výzkumné skupiny, která zkoumala, jaké dopady na zdraví mladých lidí toto přísné omezení mělo.
Studie ukazují, že zelená barva uklidňuje. Další důvod vyrazit do přírody!
Zdroj: Dall-E 2

Pobyt v přírodě je pro nás přínosný v mnoha směrech. Je to prostor pro relaxaci, sport, trávení času s přáteli a pobyt na čerstvém vzduchu, který je zdravý sám o sobě. Pobyt venku může pomoci zabránit přenosu infekčních chorob a zlepšuje náš celkový psychický stav, v angličtině známý jako „well-being“. Ve studiích bylo dokonce zjištěno, že zelená barva působí uklidňujícím dojmem.

Více než rok s omezeními kvůli pandemii a měsíc v úplném zákazu opustit místo bydliště náš “well-being” výrazně ovlivnil. Ve studii se vědci zaměřili na mladé lidi, a to na studenty základních, středních a vysokých škol. Za předškolní děti dotazník vyplňovali jejich rodiče. Sběr dat probíhal ihned po zrušení zákazu opouštět okresy a sledoval, jestli je nějaká souvislost mezi možností lidí jít do přírody a jejich mentálním zdravím.

Výsledky ukázaly, že lockdownem byly nejvíce ovlivněné ženy a dívky. Vysvětlením by mohl být odlišný význam přírody při potýkání se se stresem pro ženy a muže. Ženy byly v oblastech s malým množstvím zeleně mnohem více stresované než muži, kteří říkali, že kvůli lockdownu strávili mnohem víc času u obrazovek.

Významným faktorem v tom, jak lidé vnímali zákaz opouštět okres bylo, zda mají ve vlastnictví dům nebo zahradu. Lidé, kteří bydleli v domě se zahradou, si nedokázali představit, jak by izolaci zvládli v malém bytě – byli si tedy velmi dobře vědomi své výhody. Lidé v bytech byli opravdu často nespokojení. Problémem byl hluk, kterému se nedalo uniknout, stejně jako umístění bytu – často byl ve městě a možnost procházky do přírody tak tito lidé neměli vždy. Ironií bylo, že do přírody to lidé často neměli daleko, ale už byla v jiné obci, a tak tam jít nemohli.

Lidé, kteří vlastnili chatu, a byla jich menšina, mohli mít během lockdownu významnou výhodu, i tak ji ne všichni využili. Ti, kdo na chatu nejeli, to odůvodňovali například tím, že není na studené počasí zateplená, a tak by na ni nejeli ani kdyby lockdown nebyl. Dotazovaní s chatou, na kterou by nebýt lockdownu jeli, ale kvůli omezenému cestování nemohli, byli vskutku velmi nespokojení, silně vnímali to, že do přírody nemůžou jít, a to negativně ovlivnilo jejich psychický stav.

Další skupinou byli lidé, kteří jezdí pravidelně za svými příbuznými a podnikají procházky do přírody s nimi. I tito lidé, kteří během lockdownu o tuto možnost přišli, silně pocítili omezení pohybu na svém psychickém stavu. Byl to jeden z častých důvodů, proč lidé nešli ven – nemohli jít s někým blízkým. Mezi dalšími argumenty, proč lidé nešli ven byla povinnost nosit respirátor, nebo strach ze shromažďování lidí na jednom místě, k čemuž opravdu docházelo. Lidé nemohli chodit do restaurací nebo na kulturní akce, a tak se potkávali v parcích nebo na dětských hřištích, ačkoliv právě většímu shromažďování lidí měla přijatá opatření zabránit.

Obecně se tedy dá shrnout, že ti lidé kteří byli zvyklí do přírody chodit a měli s touto aktivitou spojené nějaké místo, ať už svůj dům se zahradou, chatu nebo příbuzné, byli velmi nespokojení během lockdownu a příroda jim chyběla. Místo, ke kterému máme nějakou citovou vazbu, například chata, má na náš psychický stav pozitivní efekt, který může být vystřídán nespokojeností nebo pocitem osamění, pokud je nám zabráněno na toto naše oblíbené místo jezdit.

Rubáš, Dominik & Matějček, Tomáš & Kroufek, Roman. (2022). The impact of reduced time spent outdoors during the Covid-19 lockdown on the health and well-being of young people in Czechia. AUC GEOGRAPHICA. 57. 107-119. 10.14712/23361980.2022.9.

Eliška Leštinová

Publikováno: Úterý 28.02.2023 21:50

Akce dokumentů