E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Obraz s překvapením

Je štěstím, když se povede k rozboru pigmentů získat starý nerestaurovaný obraz, navíc s překvapením uvnitř. Skupina chemiků a geochemiků z Velké Británie, Belgie a České republiky, ve které působí i prof. Jan Jehlička z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, pomocí Ramanovy spektroskopie analyzovala olejomalbu pocházející z poloviny 18. století. Obraz chlapce s ptáčkem sedícím mu na ruce (Bird in Hand) získal vášnivý sběratel George Lester Winward, který se domníval, že jde o dílo Thomase Gainsborougha, slavného anglického malíře z 18. století. Dílo se momentálně nachází se sbírce společnosti De Brécy. Jelikož paleta obrazu byla dosud neznámá stejně jako jeho autor a dílo k analýzám dostupné, je zřejmé, že se o slovo přihlásila zvídavost vědcům vlastní.

Ramanova spektroskopie je velmi vhodným nástrojem pro studium pigmentů v uměleckých dílech, protože k získání uspokojivých výsledků je zapotřebí jen velmi nepatrný vzorek. Ukázala se být velmi vhodná k rozlišování minerálních a organických barev a jejich pojidel. I za přispění dalších technik je ovšem možné dílo zasadit pouze do širokého časového rozmezí, jelikož se některé barvy používají už stovky let. Padělky se pak dají odhalit jen v případě, že se v obraze najdou barvy, které v údajné době jeho vzniku ještě neexistovaly. Chemická analýza tedy nikdy nemůže zcela potvrdit pravost díla, ale může odhalit padělek.

Analyzovaný obraz Bird in hand, foto: Edwards Howell.

Ale zpátky k našemu obrazu chlapce. Analýza odhalila jak pozoruhodné kombinace pigmetů tak neobvyklou přísadu v bílé barvě – křemitý říční písek a práškové sklo – zřejmě sloužící jako rozjasňovač.  Nejvýznamnějším objevem ale bylo odhalení dosud v literatuře nezaznamenaného červeného barviva, hemihedritu. Ten byl do mineralogické literatury zaznamenán z nánosů v Argentině, Číně a Íránu teprve v roce 1970 a poprvé sytetizován v roce 1980. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by byl úmyslně v malířově paletě použit. Spíše se v přírodě vyskytuje společně s dalšími v malířství běžně používanými minerály, např. hydrocerusitem, ze kterého se vyrábí olověná běloba. Tímto se otevírá cesta k ověření autora díla: analyzovat bílé pigmenty z maleb, které prokazatelně T. Gainsborough stvořil a zjistit jejich mineralogický původ. To by následně mohlo vést k potvrzení či vyvrácení domněnky o autorství obrazu.

Třeba se už brzy dozvíme pokračování tohoto příběhu..

Edwards, Howell G. M.; Vandenabeele, Peter; Jehlicka, Jan; et al. (2014). An analytical Raman spectroscopic study of an important english oil painting of the 18th Century.  SPECTROCHIMICA ACTA PART A-MOLECULAR AND BIOMOLECULAR SPECTROSCOPY  Volume: 118   Pages: 598-602.

Radka Zelená

Akce dokumentů