Nové objevy pliocenní flóry
V první polovině 20. století byla Karlem Mädlerem podrobně popsána pliocenní flóra v okolí Frankfurtu nad Mohanem, která zde byla nalezena při výstavbě čistírny odpadních vod. Tento objev byl klíčový pro celou Evropu. Nyní se skupina odborníků v čele se Zlatkem Kvačkem z Ústavu geologie a paleontologie zaměřila na revizi a zpřesnění stávající studie pomocí nových objevů.
V průběhu pliocénu (pozdní období dnes již neoficiálního geologického období třetihory) došlo k významným změnám klimatických podmínek Země. Prvotní fáze, která navazovala na období miocénu, byla teplejší cca o 3 °C než dnes a vyznačovala se výskytem exotických druhů rostlin i v oblastech dnešního mírného pásu. Některé z nich přetrvaly jako relikty, avšak s pozdějším ochlazováním a následujícím pleistocenním zaledněním došlo k výrazným změnám ve struktuře stávající flóry.
Nález pliocenní flóry v okolí Frankfurtu nad Mohanem představil obraz rostlinstva tohoto období, přičemž se jednalo o jeden z nejdůležitějších nálezů v Evropě, který dosud nebyl revidován. Bohužel došlo během 2. světové války ke zničení většiny shromážděného materiálu pliocenní flóry obsaženého v unikátním tzv. „skleněném herbáři“. Tato sbírka byla umístěna ve Senckenbergově výzkumném institutu a přírodním muzeu ve Frankfurtu nad Mohanem a obsahovala sestavu pliocenních rostlin, které byly shromážděny po roce 1884.
Vědci si v současném výzkumu dali za cíl zrevidovat tzv. „Klärbecken Flora“, pojmenovanou po místě nálezu jihozápadně od centra Frankfurtu nad Mohanem, současně posoudit dosud nepublikované materiály, které byly získány po druhé světové válce a blíže popsat prostředí a klima tohoto období.
Při výzkumu bylo potřeba projít veškeré materiály zabývající se pliocenní flórou. Při studiu sbírek ve Frankfurtu nad Mohanem si profesor Zlatko Kvaček povšiml zbloudilého listu papíru z konce 30. let. od neznámého autora, který byl adresován Švédskému přírodopisnému muzeu ve Stockholmu a obsahoval krátký seznam rostlin s názvy z již nepoužívané taxonomie. Ukázalo se, že vzorky pliocenní flóry se nacházejí kromě Frankfurtu nad Mohanem také ve Stockholmu, ale i např. v přírodopisném muzeu v Londýně.
Pro zhodnocení podmínek klimatu a prostředí autoři pracovali se dvěma metodami. Nejprve s metodou CLAMP (Climate Leaf Analysis Multivariate Program), jejíž hlavní podstatou je srovnání morfologie listů dvouděložných rostlin. Tato metoda celkem zkoumá 31 listových znaků s použitím údajů ze 144 recentních lokalit a 173 existujících biotopů. Jedná se tak o jednu z nejlepších objektivních metod založenou na numerických výpočtech. Další metodou byla semikvantitativní metoda IPR (Integrated Plant Record), která byla vyvinuta jako proxy (nepřímé údaje, umožňující rekonstruovat klimatické podmínky, které panovaly v minulosti) pro hodnocení klasifikace zonální vegetace a byla jedním z autorů nedávno testována pomocí současných evropských a kavkazských rostlin.
Výsledný zrevidovaný a rozšířený soubor rostlin celkem obsahuje 16 nahosemenných druhů rostlin v 15 rodech a 73 krytosemenných druhů rostlin ve 40 rodech. Oproti dřívějším záznamům nyní obsahuje 7 nových druhů a některé nové kombinace taxonů, které byly dříve popsány Mädlerem. Výsledný soubor rostlin je charakteristický zejména velkou rozmanitostí jehličnanů, bukovitých a růžovitých. Poznatky tak naznačují, že v době pliocénu zde bylo mírné chladné klima srovnatelné s dnešní oblastí jižního Švýcarska. Značné množství taxonů v současné době v oblasti západní Eurasie a severní Ameriky již chybí.
Hlavní výsledky ukazují silné biogeografické spojení pliocenní flóry ve Frankfurtu nad Mohanem s východní Asií, překvapivě vysokou úroveň vzniku nových druhů (výskyt pliocenních endemitů = rostlin, které vznikly a rozšířily se jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytují) a že evropská flóra dřevin byla krátce před nástupem pleistocenního zalednění rozmanitější než dnes.
Pojďte nahlédnout do fascinujícího světa rostlin v období pliocénu, kterou nyní představují vědci z Česka a Švédska ve své aktuální práci. Dozvíte se nejen o tom, jaké rostliny v této historické době rostly, ale i více o místním klimatu a prostředí. Nepochybně obohatí znalosti nejen zarytým botanikům.
Kateřina Fraindová
Publikováno:
Pondělí 03.02.2020 15:20
Akce dokumentů