E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Nová dimenze archeologie

Když se řekne archeologický průzkum, pak si zřejmě většina lidí představí buď vědce sedícího na okraji jámy se štětečkem odmetávajíc písek z egyptských pokladů nebo dloubajícího dlátkem do země. Nicméně archeologický průzkum může zahrnovat i použití hrubé síly typu krumpáč, ale třeba také mikrobiologický průzkum půdních bakterií a hub. Už dlouhou dobu archeologové zkoumali běžné aspekty půdní chemie jako pH nebo mikročástice, ale v posledních letech se zajímají i o půdní mikrobiologická společenstva, která se vlivem člověka mění.

Skupina vědců z rakouské Innsbrucké univerzity, doplněná o prof. Tomáše Cajthamla z Ústavu pro životní prostředí PřF UK, se jala zkoumat půdní mikrobiální společenstva vázaná k nově objevené budově datované do 6. století př. n. l. v Monte Iato na Sicílii. Výzkum v této oblasti se zaměřuje na kulturní kontakty na starobylé západní Sicílii a tento by měl přispět odpovědí ohledně konzumních zvyků dávných obyvatel. Nalezené předměty ukazují na dřívější každodenní využití, rituální opuštění a opětovné kultovní užívání. Vzorky půd vědci odebrali ze čtyř míst budovy – dvě vrstvy z odpadní jámy v hlavní místnosti a dvě vrstvy nad místem ohniště v přístavbě. Z nich vyhodnocovali množství, aktivitu, rozmanitost a strukturu půdních bakteriálních a houbových společenstev.

Antické divadlo na Monte Iato.  Foto: Iaitas - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6381669.

Výsledky ukázaly, že lidská aktivita skutečně zanechala stopy ve složení půdních mikrobiálních společenstev, rozdíly jsou stále dobře patrné i po dlouhých 2500 letech. V půdě vědci nalezli značné množství mikrobiální biomasy, která se v rámci jednotlivých vrstev lišila množstvím i složením. Z bakterií dominovaly gram-pozitivní Actinobacteria, jejichž hlavní rolí v půdách je rozkládání biologického materiálu. Jasné rozdíly objevili vědci mezi vzorky z přístavby a hlavní místnosti. V hlavní místnosti bylo bakteriální biomasy více, zjevně z důvodu většího množství dostupného biologického, zřejmě hlavně rostlinného, materiálu k rozkladu. V přístavbě nalezli typicky bakterie využívající substráty vzniklé po spalovacím procesu. V případě hub i bakterií se stalo, že mnoho získaných molekulárních sekvencí nebylo možno přiřadit k žádným známým taxonomickým jednotkám, zřejmě tedy objevili studnici dosud nepopsaných organismů.

Ze společného makro- a mikroarcheologického průzkumu vědci vyvodili, že v hlavní místnosti vznikly dvě zkoumané vrstvy při jediné slavností události, rituálního opouštění, kdy první vrstva odpadu byla zasypána jílem a oblázky,  a na tu byla nasypána druhá vrstva odpadu po skončení slavnosti. Tato studie ukazuje, jak jsou takzvané ekofakty (biologická obdoba artefaktů) důležitými ukazateli konzumního chování lidí. Využití přírodních věd v tradiční archeologii zaměřené především na zkoumání artefaktů může, jak vidno, přinést další zajímavé informace rozšiřující znalosti o konzumním nebo rituálním chování lidí v daleké minulosti.

Margesin, R., Siles, J.A., Cajthaml, T., Öhlinger, B., Kistler, E. (2017). Microbiology Meets Archaeology: Soil Microbial Communities Reveal Different Human Activities at Archaic Monte Iato (Sixth Century BC). Microbial Ecology 73: 925-938.

Radka ZELENÁ

 

Publikováno: Neděle 10.12.2017 11:45

Akce dokumentů