Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Nebo ano?

Výzkumu se účastnilo přes 500 žen, které v dotaznících popsaly všechny své dlouhodobé partnery z hlediska 21 znaků jako například barva očí, výška, typ postavy, vzdělání, věk, otevřenost nebo svědomitost. Ve většině z nich byla opravdu nalezená shoda mezi všemi dlouhodobými partnery jedné ženy. Největší konzistence se ukázala v tom, z jak velkého města si partnery vybíraly.  I muži, se kterými ženy měly děti, do tohoto „typu“ celkem dobře zapadali. Jednou zajímavou odchylkou je, že ženy, které obvykle randí s extroverty, mají tendenci mít děti s muži o něco více introvertními, a naopak – ženy obvykle randící s introverty, se nakonec usadí spíše s muži o něco víc extrovertními. Tento efekt ale nebyl natolik silný, aby narušil celkový „typ“ dané ženy.

Jeden partner jako druhý. Při pohledu zpět se někdy člověk může velmi divit, jak se jeho bývalí partneři podobají. Nemusí jít jen o podobnost ve vzhledu, ale i povaze nebo třeba zálibách a povolání.
Zdroj: www.pxhere.com 

Dá se tedy říct, že ať už si to uvědomujeme nebo ne, většina z nás má opravdu určitý „typ“. Ale co onen „typ“ vlastně znamená? Pokud si představíme, že každá vlastnost existuje v určitém spektru od 1 do 10, náš „typ“ leží v hodnotách třeba 2 až 4 nebo třeba 7 až 10. Nejde tedy o to, že se nám líbí jen muži s výškou 187 cm a ani o chlup jinak, jako spíš že obecně dáváme přednost vyšším mužům. A k čemu je to dobré, mít nějaký „typ“? Jednou možností je, že nám usnadňuje výběr partnera. Přeci jen většina z nás si může aspoň teoreticky vybírat z obrovského množství potenciálních partnerů. Stačí se podívat na stránky internetových seznamek, kolik lidí právě hledá svoji druhou polovičku ve vašem okolí. Poctivě zvažovat každého jednoho zvlášť by člověka mohlo brzy zahltit. Onen „typ“ by pak fungoval jako filtr, který si koneckonců lidé na stránkách seznamek obvykle nastavují. Je to celkem užitečný nástroj, který nám umožňuje šetřit čas.

Samozřejmě ale nejde o něco absolutního a trvalého. Náš „typ“ se může časem změnit. Částečně je to jistě dáno tím, že člověk sám se mění – má jiné priority nebo žije v jiném prostředí a tomu pak přizpůsobuje i svůj výběr partnera. Důležitá může být i předchozí zkušenost. Pokud se s partnerem rozejdeme opravdu ve zlém, často se pak snažíme najít někoho poněkud jiného. Na druhou stranu volba partnera je z velké části podvědomá, a tak se stejně obvykle stane, že si znova vybereme vysokého blonďatého právníka, který rád hraje volejbal, a než se nadějeme, voda zase té stejné řeky nás unáší životem dál.

Zuzana Štěrbová, Petr Tureček, Karel Kleisner; She Always Steps in the Same River: Similarity Among Long-Term Partners in Their Demographic, Physical, and Personality Characteristics; Frontiers in Psychology; 2019

Iveta Štolhoferová