Není jeskyně jako jeskyně
Člověk je odedávna tvor zvídavý a rád objevuje vše nové a neznámé. Tato vlastnost ho zavedla jak hluboko pod hladinu oceánů, tak i daleko do vesmíru, jen aby mohl poodhalit tajemství, která se zde ukrývají. Avšak přímo na zemi nebo jen kousek pod ní se dají stále najít krásná a dosud nepříliš probádaná místa. Příkladem může být íránské pohoří Zagros, což je mimo jiné oblast pyšnící se největším solným krasem na světě. Tamní solné pně a jeskyně si získaly pozornost našich vědců, kteří se zabývali jejich studiem opravdu detailně a během dvanáctiletého výzkumu navštívili více jak 30 krasových jeskyní. Některá vybraná místa se stala cílem výprav i opakovaně, aby mohly být zdokumentovány změny, ke kterým zde v průběhu času došlo.
Vznik solného krasu je limitován okolními podmínkami jako sluneční záření, proudění vzduchu, vlhkost vzduchu a teplota, ale nejdůležitější je dostatek vody přicházející s vydatnými dešti na přelomu zimy a jara. V tomto období proniká veliké množství vody do země a během kontaktu se slanými horninami a minerály se mění v přesycený roztok, ze kterého může sůl následně vykrystalizovat do podoby krasových útvarů.
Místní jeskyně jsou tvořeny především minerálem halitem. Vzniklá krasová výzdoba získává různý tvar v závislosti na tom, jak ke krystalizaci dochází. Roztok se totiž může objevovat v několika variacích. Buď protéká po dně jeskyně, nebo skapává ze stropu, ale je také schopen setrvat ve vzduchu v podobě aerosolu. To vše umožňuje, aby se z halitu vytvořila krasová výzdoba mnoha rozličných tvarů, od nejrůznějších krust až po nádherně vykrystalizované krápníky.
V porovnání s nám dobře známým vápencovým krasem vznikají tyto solné útvary velice rychle. Krátce po deštích byl naměřen přírůstek i několik mm za den, a tak by se dalo říci, že chvílemi rostou jako z vody. Ovšem stejně tak dobře mohou být tyto útvary v závislosti na okolních podmínkách rozpouštěny. Jedná se tedy o velice proměnlivé prostředí, kde lze v relativně krátké době sledovat dynamický vývoj a změny, ke kterým zde dochází. Výsledky získané z tohoto pozorování by mohly vědcům pomoci rekonstruovat způsob vzniku některých vápencových krasových útvarů, které se pomalu utvářely v minulosti. O jejich vzniku sice existují určité představy, ale jedná se pouze o teorie, které dosud nebylo možné jinak ověřit.
Akce dokumentů