E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



(Ne)jedinečnost květen

Obecně platným pravidlem je, že čím jsou regiony dál od sebe, tím méně jsou si jejich květeny podobné. To ale přestává platit již od doby, kdy lidé začali přesouvat rostlinné druhy mezi oblastmi. Tento proces započal před stovkami let, kdy lidé začali cestovat nejen v rámci zemí, ale i mezi kontinenty. Biogeografické bariéry tehdy přestaly plnit svou funkci v takové míře jako dřív. Rostliny, které se do té doby nemohly šířit mimo oblast svého původního rozšíření, se najednou objevily v nových oblastech, a některé z nich i zdomácněly. Důsledky šíření nepůvodních rostlin na celosvětovou homogenizaci flóry byly studovány týmem vědců z více než deseti zemí světa. Mezi nimi byl i profesor Petr Pyšek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Květeny různých oblastí jsou od sebe zpravidla odděleny fyzickou či klimatickou bariérou, která rostlinám brání v tom, aby se bez omezení šířily po celém světě. Jedinečnost flóry lze měřit taxonomicky, pomocí druhů, které region (ne)sdílí s jinými regiony, nebo jako fylogenetickou jedinečnost, která zahrnuje rozdíly v evoluční historii druhů daných oblastí.

Moře jako bariéra - rostlina se přes mořskou plochu rozšíří jen těžko, ale člověk jí to svým cestováním velmi zjednodušil. Autor: Magda Křelinová

Rostliny můžeme v každém regionu rozdělit do dvou skupin: původní, které se v oblasti vyskytují přirozeně, a nepůvodní, které s pomocí člověka překonaly překážky prostředí nebo reprodukční bariéry a vytvořily v nové oblasti samostatně udržitelné populace. Regiony po celém světě si jsou kvůli přenášení nepůvodních druhů čím dál podobnější. Tento trend se nazývá homogenizace flóry a intenzita tohoto procesu závisí na různých faktorech.  

Jedním z nich je geografická vzdálenost. Čím vzdálenější dvě oblasti jsou, tím méně si je jejich květena podobná. Z klimatologického hlediska jsou rozdíly podmíněny hlavně teplotou a srážkami. Odlišnost flóry od sebe vzdálených oblastí se ale kvůli nepůvodním druhům vytrácí. Nejlépe je to možné pozorovat u vzdálených regionů s velmi podobným typem klimatu. Původně totiž rostla daná rostlina v určité oblasti, ze které se přirozeně nemohla šířit dál. Poté ale byla člověkem přenesena do nové oblasti, kde zdomácněla. Nejčastěji k tomu docházelo v regionech, které měly klima podobné jako oblast původního rozšíření rostliny, protože rostliny už byly na klima nové oblasti adaptované. Podmínky, ve kterých se rostliny ocitly, byly podobné těm původním a jejich uchycení a šíření tak bylo usnadněno.

Nepůvodní druhy zvýšily taxonomickou i fylogenetickou podobnost. Jelikož jejich počty v nových regionech rostou, jsou často považovány za invazní. Nepůvodní druhy ale nemusí svým výskytem způsobit jen homogenizaci. Mohou snížit i zvýšit míru toho, jak si jsou dva regiony podobné. Druh zvýší vzájemnou podobnost dvou oblastí, pokud je v jedné původní a rozšíří se do druhé, nebo pokud se po zavlečení uchytí ve dvou oblastech, v nichž není původní. Homogenizaci tudíž způsobují široce rozšířené druhy. Tento proces ale může podobnost dvou oblastí i snížit, pokud srovnáme oblast zavlečení s jinou oblastí, kde se daný druh nevyskytuje. V takovém případě druh v druhé oblasti chybí a tento proces se nazývá globální rozlišování.

Pokud ve dvou oblastech daný druh původně nebyl a poté se do obou rozšířil, podobnost těchto oblastí se zvýší. Autor: Eliška Leštinová
Pokud ve dvou oblastech daný druh původně nebyl a poté se rozšířil jen do jedné, podobnost těchto oblastí se sníží. Autor: Eliška Leštinová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A jak se rostliny dokážou rozšiřovat mimo své původní areály? Nejjednodušší přenos umožňuje člověk. Lidé cestují po celém světě, ale rostliny se nejvíce přenášejí v rámci oblastí, které mají nebo měly nějakou administrativní vazbu, například byly součástí jedné země, kolonie, teritoria apod. Tyto regiony mají v porovnání s oblastmi bez administrativních vazeb vyšší taxonomickou homogenizaci. 

Taxonomická i fylogenetická floristická homogenizace jsou velmi silné. Nepůvodní druhy způsobují, že se vzrůstající vzdáleností mezi oblastmi si jsou květeny čím dál podobnější a jedinečnost flóry je tak po celém světě ohrožena. 

Yang, Q., Weigelt, P., Fristoe, T.S. et al. The global loss of floristic uniqueness. Nat Commun 12, 7290 (2021). https://doi.org/10.1038/s41467-021-27603-y

Eliška Leštinová

Publikováno: Čtvrtek 25.08.2022 15:55

Akce dokumentů