E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Na inovace se znalostními základnami

Nejnovější výzkumy odhalují, že tzv. znalostní základny mají podstatný vliv na inovační výkonnost firem i regionů. Tento koncept vychází z předpokladu, že inovační proces může mít v různých sektorech (ale i v rámci jedné firmy) různou podobu. V současnosti jsou rozlišovány tři hlavní typy znalostních základen. Znalostní základna může být analytická (kde se posouvají hranice poznání ve vybraných oborech jako např. nano/biotechnologie), syntetická (např. strojírenství, kde se aplikují v praxi vědecké poznatky) a symbolická (kreativní průmysl – design, film, reklama). Viktor Květoň a Vojtěch Kadlec z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje se pokusili poodhalit vývojovou dynamiku a prostorové zákonitosti rozmístění těchto tří základen v regionech EU a jejich vliv na tvorbu inovací.

Schopnost tvořit inovace je důležitým faktorem současné konkurenceschopnosti regionů. Jejich podoba a vznik může ale být velmi rozmanitý. Proces tvorby inovací je ovlivňován právě přítomností znalostních základen a jejich kombinací např. v podobě spolupráce více firem.

Z předchozích výzkumů vyplývá, že nejvyspělejší regiony v Evropě mají vyrovnanou strukturu znalostních základen. Autoři proto na základě počtu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích rozdělených dle znalostních základen identifikovali strukturu jednotlivých regionů v Evropě, jejich proměny v čase a dále pomocí statistické analýzy zjišťovali vztahy a souvislosti s inovační výkonností v regionech.

Autoři odhalili, že v nejvyspělejších regionech západní Evropy je struktura znalostních základen nejvíce vyrovnaná, ale především se v průběhu času výrazně nemění. Naopak regiony v postsocialistickém bloku vykazují poměrně značnou nevyváženost a zejména neustálenost znalostních základen.

Dále autoři zjistili, že u analytické základny je zřejmá nadvláda severozápadní Evropy s tradicí výzkumu na univerzitách i ve firmách – regiony Skandinávie, severního Německa, Beneluxu a Velké Británie ve srovnání dominují. V jižní a východní části EU se takové aktivity koncentrují především do metropolitních regionů, tedy do velkých center jejich okolí. Syntetická základna je nejsilnější ve střední Evropě a přiléhajících regionech: v Německu, východní Francii, severní Itálii, Česku, Rakousku, částečně Polsku a Dánsku a Švédsku. Symbolická znalostní základna vykazuje podobné rozmístění jako analytická.

Analytická základna se svým těžištěm v severozápadní Evropě. Zdroj: autoři článku.

V západoevropských regionech, zejména ve Velké Británii, Belgii a Nizozemsku, mají rovnoměrnější zastoupení všechny tři znalostní základny, popřípadě dominuje analytická, a celý systém je stabilnější. V těchto regionech mezi sebou firmy a univerzity více spolupracují, a proto vykazují lepší výsledky i v oblasti inovací. Naopak ve střední a východní Evropě dominuje syntetická základna a celková inovativnost podniků je nižší.

Ukazuje se tak, že pro rozhodující náskok v celkové konkurenceschopnosti a v tvorbě inovací je klíčová analytická základna dominující v těch nejvyspělejších regionech. Změny ve struktuře znalostních základen v jednotlivých regionech jsou během na dlouhou trať, a současné geografické pravidelnosti v jejich rozmístění proto budou mít své důsledky i v budoucnosti.

Květoň, V., & Kadlec, V. (2018). Evolution of knowledge bases in European regions: searching for spatial regularities and links with innovation performance. European Planning Studies, 26(7), 1366–1388. https://doi.org/10.1080/09654313.2018.1464128

Tomáš Janík

Publikováno: Čtvrtek 20.09.2018 23:35

Akce dokumentů