Mužská plodnost – ohrožena parazity?

K přenosu toxoplazmózy na člověka dochází nejčastěji konzumací nedostatečně umyté zeleniny, která je kontaminovaná oocystami z exkrementů nakažených kočkovitých šelem. Zdrojem nákazy může být také konzumace syrového či nedovařeného masa infikovaných mezihostitelů či kontaminovaná voda.

Kromě syrového masa může být zdrojem toxoplazmózy také kontaminovaná zelenina.
Zdroj: Pixabay.com.

Další riziko představuje krevní transfúze, transplantace orgánů nebo nechráněný pohlavní styk nakaženého muže s nenakaženou ženou. Konečným hostitelem tohoto parazita jsou kočkovité šelmy, přičemž mezihostiteli se mohou stát teplokrevní živočichové včetně člověka. U mezihostitelů dochází nejčastěji v centrálním nervovém systému, oku, nebo kosterní a srdeční svalovině ke tvorbě cyst, které jsou dále infekční. V mezihostitelích mohou cysty přetrvávat i celý život, jelikož proti tomuto parazitovi zatím neexistuje účinná léčba. Výzkum u laboratorních myší přitom ukázal, že přítomnost Toxoplasma gondii má zásadní vliv na změny v jejich chování. Infikované myši nejenže ztratily obavy z pachu koček, ale dokonce pach kočičí moči začaly považovat za přitažlivý. To vše jen proto, aby mohlo dojít k dalšímu přenosu Toxoplasma gondii, tedy aby bylo pro kočku snazší myš sežrat. A jak je tomu u člověka?

Již dřívější výzkum týmu profesora Flegra zaměřený na parazita Toxoplasma gondii prokázal jisté změny chování i u lidské populace. Například zjistil, že toxoplazmóza mění povahu lidí a zpomaluje jejich reakční časy, což zvyšuje i pravděpodobnost např. dopravní nehody. Také prokázal, že dochází ke změně výše hladiny testosteronu, což u samců způsobuje vyšší sexuální aktivitu a tím i zvýšenou pravděpodobnost přenosu tohoto parazita.  Výzkum v roce 2007 dále ukázal, že se ženám, které se nakazily nedávno před početím rodí více chlapců.

V současném výzkumu se vědci zaměřili na vliv parazita Toxoplasma gondii na mužskou plodnost. Celkově zkoumali 669 mužů z Centra asistované reprodukce mezi lety 2016 až 2018. Ze všech mužů přitom bylo nakaženo téměř 25 %. Primárně se zjišťovala koncentrace, pohyblivost a morfologie spermií, jelikož všechny tyto parametry výrazně ovlivňují mužskou plodnost.

U jedinců nakažených Toxoplasmou gondii byl prokázán vyšší výskyt problémů s plodností. U těchto jedinců byla zároveň významně nižší koncentrace a pohyblivost spermií. Současně se však neprokázal vliv na morfologii a objem spermatu. Dalším zkoumaným parametrem vstupujícím do analýz bylo, zda se jedná o kuřáka či nikoliv. U kuřáků byla kvalita spermií nakažených mužů výrazně nižší, avšak tento rozdíl nebyl tolik výrazný u nekuřáků. Zdá se tak, že kouření tabáku zhoršuje negativní dopad toxoplazmózy na parametry kvality spermatu.

Přestože je v současné době jedním z největších problémů na Zemi nekontrolovaný populační růst spojený s přelidněním, zároveň ve světě stále přibývá i párů, které mají problém s početím. Je již známo mnoho příčin těchto problémů, některé jsou však občas nevysvětlitelné. I když se donedávna myslelo, že latentní toxoplazmóza v těle člověka nezpůsobuje výrazné potíže, výzkum prokázal, že přítomnost Toxoplasma gondii ve spermatu je jednou z příčin snížené plodnosti mužů. Výzkum účinků tohoto parazita na živé organismy přináší fascinující zjištění a ukazuje se, že na lidský organismus má větší vliv, než se donedávna myslelo.

I když jsou kočkovité šelmy jediným konečným hostitelem parazita Toxoplasma gondii, pravděpodobnost nákazy od vlastní kočky při dodržení základní hygieny je minimální.
Foto: K.Fraindová.

Kateřina Fraindová

Hlaváčová, J., Flegr, J., Řežábek, K., Calda, P., Kaňková, Š. (2021): Association between latent toxoplasmosis and fertility parameters of men. Andrology. 00:1–9. DOI: 10.1111/andr.12969