E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Může chození do školy ovlivnit naše duševní zdraví v dospělosti?

Duševní zdraví je důležité stejně jako to fyzické, i když se mu mnohdy nedostává tolik pozornosti. Nová studie českého výzkumného týmu hledala spojitost mezi dosaženým vzděláním s výskytem duševních nemocí. Zmapovala také skupiny populace, které potřebují nejvíce pomoci. Přírodovědeckou fakultu v tomto výzkumu zastupovala Marie Kuklová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.

Vědci studovali celkem 3175 osob z České republiky v rozpětí 18–96 let, jejichž průměrný věk se pohyboval kolem 50 let. Z nich mělo 20 % respondentů alespoň jednu duševní nemoc a u 5 % se objevily dvě nebo více duševních nemocí zároveň. U zkoumaných jedinců se nejvíce vyskytoval alkoholismus (10,6 %; n = 336), poté následovala úzkost (7,5 %; n = 238), poruchy nálady (např. deprese) (5,4 %; n = 172) a nejméně závislost na drogách (2,7 %; n = 86). Konkrétně u lidí se základním vzděláním se vyskytovaly všechny studované duševní nemoci více oproti lidem se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, jak lze vyčíst z grafu. 

Nejvíce se to ukázalo na alkoholismu, u něhož jedinci mají s dosaženým základním vzděláním téměř třikrát větší pravděpodobnost výskytu této nemoci oproti vysokoškolsky vzdělaným lidem. Spotřeba alkoholických nápojů v České republice je enormní, jelikož je to zakořeněno v naší kultuře. I když je alkohol návyková látka, považuje se jeho pití za společensky přijatelné. Pro lidi to mnohdy představuje levný způsob ke snížení negativních emocí. Silná souvislost mezi konzumací alkoholu a nižším dosaženým vzděláním vysvětlují vědci teorií rolí, která říká, že čím více sociálních rolí osoba má, tím nižší je riziko problémového užívání alkoholu. Vzdělání tak poskytuje více příležitostí převzít různé sociální role a může zlepšit duševní zdraví díky více možnostem různých zaměstnání, soběstačnosti a získání pocitu kontroly nad životem. Někdy však duševní nemoci zapůsobí dřív než vzdělání a jedinec kvůli nim nedokončí školu, jak je dokázáno u alkoholismu.

Graf ukazuje prevalenci duševních nemocí podle kategorií vzdělání, zdroj: autoři studie

Ukázalo se, že lidé s nižším vzděláním mají až 1,5krát častěji poruchy nálady než vysokoškoláci. Také i užívání drog bylo spojeno s nižší úrovní vzdělání a to s 2,5krát vyšší pravděpodobností této nemoci oproti vysokoškolské úrovni. Naopak podle výzkumníků neexistuje žádná silná vazba mezi vzděláním a úzkostnými poruchami. Podle rešerše literatury to poukazuje na úzkosti, které souvisí jak s poruchami učení, tak i s vysokou inteligencí.

Spojitost vzdělání s duševními nemocemi se neukázala v nejstarší věkové skupině (61–96 let). Tato studie tak naznačuje, že vysokoškolské vzdělávání nemusí chránit duševní zdraví u dospělých starších 60 let, což je v rozporu s jinými výzkumy, kde přínos vzdělávání byl pozorován u všech věkových skupin a trval do pozdního života. Může to být dáno tím, že starší lidé, kteří žijí ve střední a východní Evropě, mají horší duševní zdraví ve srovnání s jejich protějšky v západní Evropě a Skandinávii. Jedním z vysvětlení může být doba, v níž vyrůstali, což bylo během komunistického režimu. V té době vzdělání v té době nadměrně zdůrazňovalo kolektivitu nad individualitou, a tudíž to nemuselo stačit k naplnění emocionálních potřeb jednotlivců.

V rámci snížení prevalence duševních nemocí by se podle vědců tedy mělo více zaměřit na osoby se základním vzděláním. Zároveň je potřeba podporovat vzdělání samotné, jelikož v OECD je Česká republika v rámci zemí Evropské unie na třetím místě s nejnižší počtem osob s vysokoškolským vzděláním. To může být opět důsledek minulého režimu, který upřednostňoval manuální práci nad intelektuální a často připravoval jedince o možnost dostat se na vysokou školu. Také by se mělo usilovat o snížení konzumace alkoholu, a to již od mladého věku, aby alkoholismus nebyl překážkou k dosažení vzdělání.

Kuklová, M., Kagstrom, A., Kučera, M. et al. Educational inequalities in mental disorders in the Czech Republic: data from CZEch Mental health Study (CZEMS). Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol (2020). https://doi.org/10.1007/s00127-020-01930-9

Patricie Aruťuňanová

 

Publikováno: Neděle 01.11.2020 12:20

Akce dokumentů