Mletí zrna v pravěku

Na kostech se projeví i fyzické činnosti, které dotyčný dělal, pokud se jim věnoval dlouhodobě. Jde o mikroskopickou strukturu dlouhých kostí. Ta je dynamická a během života se mnohokrát přestavuje, díky čemuž kost může reagovat na zatížení, které je na ni vyvíjeno. Pokud je kost (prostřednictvím příslušného svalu, jehož úpon tvoří) zatěžována hodně a dlouhodobě, mikrostruktura kosti se stane pevnější a hustší. Pokud naše kosti nejsou dostatečně zatěžovány, stávají se křehké a řídké. 

Ruční mletí zrna je také činností, která architekturu kosti ovlivňuje. Jde o fyzicky náročnou činnost, často prováděnou a zabírající poměrně hodně času – ovšem v různé míře u dvou různých typů mletí zrna. Právě díky tomu můžeme teoreticky určit, jaký způsob mletí byl v dané společnosti nejčastější. Také o tomto mluví článek, jehož hlavními autory jsou Vladimír Sládek, Martin Hora a Kristýna Farkašová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Z kosterních pozůstatků pravěkých žen lze vyčíst jeden nápadný rys – jde o asymetrii v síle pravé a levé pažní kosti. Můžeme si povšimnout, že pravá pažní kost byla silnější než levá, s nástupem neolitu (tedy zhruba 8 tisíc let př. n. l.) ovšem tato asymetrie pomalu mizí a kosterní pozůstatky ukazují, že po dobu měděnou a bronzovou jsou obě pažní kosti žen zhruba stejně silné. Na přelomu doby bronzové a železné (zhruba tisíc let př. n. l.) ovšem opět statisticky neúměrně roste zatížení pravé paže v porovnání s levou, opět pozorujeme asymetrii v mikroskopické struktuře pažních kostí u žen.

Obrázek 1: starší typ tzv. zrnotěrka (vlevo) a mladší typ rotační mlýnek (vpravo); zdroj: dokumentační fotografie z originálního článku

Začátek neolitu se vyznačuje tím, že se lovecko-sběračské společnosti usazují a hlavní obživou lidí se stává zemědělství (proto je také začátek neolitu v různých společnostech různě posunutý). Jelikož zmizení asymetrie v síle pažní kosti nápadně koreluje s touto událostí, jeho příčina pravděpodobně tkví v získávání či zpracování potravy spojené právě se zemědělstvím. Jelikož u mužů tento trend nesledujeme, bude se jednat o činnost typicky ženskou. Autoři studie se domnívají, že k vymizení této asymetrie výrazně přispělo ruční drcení obilných zrn zrnotěrkou nutné k výrobě mouky. Tato hypotéza je podpořena archeologickými nálezy těchto pravěkých zrnotěrek. Zrnotěrka sestávala z velmi mělké kamenné misky a zploštělého kamene, kterým se zrno na misce drtilo. Nejpřirozenější způsob takovéhoto zpracování zrna je pomocí obou rukou, rovnoměrně namáhaných, což výborně potvrdilo monitorování svalové práce v pokusu zapojených dobrovolnic. Použita byla tzv. metoda EMG založená na analýze signálů vznikajících na membránách svalových vláken při práci svalu.

Se začátkem doby železné se ovšem začíná objevovat nový typ mlýnků. Tvoří ho dva kulaté a ploché kameny – jeden podložní, druhý k němu těsně přiléhající a značně těžší. Pomocí upevněného dřevěného madla se horním kamenem otáčelo po kameni dolním a mezi kameny se tak rozmělňovalo zrno. I když u tohoto typu mlýnku použijeme kvůli namáhavosti obě ruce, dominantní ruka pohyby spontánně povede – autoři článku zjistili, že přestože dobrovolnice mlely oběma rukama zároveň, či ruce spontánně střídaly, nikdy pažní svaly nebyly zatěžovány tak rovnoměrně jako u prvního typu mlýnku. Dominantní rukou u většiny populace je ruka pravá, její svaly tedy byly zatěžovány více.

Další v pořadí pak byla otázka, proč se rotační mlýnek tak výrazně rozšířil. Odpověď je jednoduchá: je efektivnější a šetří čas. Podle odhadů archeologů musely ženy prvních zemědělců denně namlít 3,8 kg zrna pro výživu celé, průměrně sedmičlenné rodiny. Díky dobrovolnicím autoři studie zjistili, že k takovému množství zrna by bylo u zrnotěrky třeba strávit pět a půl hodiny. Oproti tomu rotační mlýnek stejné množství namele jen asi za hodinu a dvacet minut, což představuje obrovskou úsporu času. V neposlední řadě je výsledná mouka z takového mletí jemnější, s mnohem menším množstvím hrubých částeček nad 8 mm. 

Na závěr sami autoři podotýkají, že přestože různé způsoby mletí zrn vysvětlují mnohé, nevysvětlují vše. Mletí zrna zrnotěrkou dokáže vcelku uspokojivě vysvětlit ztrátu asymetrie v mechanickém zatížení paží. Pouze přechod na rotační mlýnek ovšem opětovně získanou asymetrii vysvětlit nedovede. Činnosti, kterým se ženy věnovaly čtyři hodiny ušetřené díky rotačnímu mlýnku, se na opětovné asymetrii musely také podílet. Šlo o takové úkony, při kterých se mohla projevit dominance pravé ruky. Co přesně to bylo za činnosti, však zatím není přesně jasné. Uvidíme, kam antropology a archeology zavede další pátrání.

Impact of grinding technology on bilateral asymmetry in muscle activity of the upper limb; Vladimír Sládek, Martin Hora, Kristýna Farkašová, Thomas R. Rocek; Journal of Archaeological Science; 2016

Iveta Štolhoferová