E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Mají lejsci tajnou zbraň pro úspěch při intimnostech?

Samečci lejsků bělokrkých (Ficedula albicollis) dávají své rodičovské a genetické kvality najevo pomocí svých sekundárních pohlavních znaků, jako je například zbarvení. Zároveň mezi sebou soupeří o nejlepší teritorium, aby mohli samičkám nabídnout více než ostatní. Samice pak zváží všechna pro a proti a vyberou si pro sebe toho nejlepšího partnera. To ale nutně neznamená, že se zrovna on stane biologickým otcem jejich potomků, a proto se u lejsků předpokládá soutěžení spermií mezi sebou. Mají tedy zbarvení, brzké obsazení teritoria a velikost spermií vliv na úspěch při páření?

Lejsek bělokrký je tažný pták, který se k nám vrací v dubnu. Nejprve přiletí samečci, kteří se snaží zabrat si co nejlepší teritoria, aby nalákali později přiletivší samičky. Mnoho předchozích studií ukázalo, že samičky preferují samce s výraznými sekundárními pohlavními znaky. U lejsků je to velikost bílých skvrn na čele a křídlech. Ne vždy je ale výhodné vybrat si za dlouhodobého partnera dominantního samce. Zejména na začátku sezóny by samice riskovala malý zájem o péči o potomky a velký zájem o jiné samice, kterých je v tu dobu ještě hodně. Samička si tedy může vybrat průměrnějšího partnera do hnízda, ale pro genetický materiál zaletět k sousedovi. Na řadu pak přichází souboj spermií o to, která vajíčko nakonec oplodní.

Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Zdroj: Naturfoto.

Vědci z několika spřátelených pracovišť, mimo jiné z naší Katedry zoologie, otestovali tři teorie vysvětlující úspěšnost samců lejsků. První teorie říkala, že samci, kteří přiletí dřív, si budou moci vybrat nejlepší teritorium a mít tak výhodu oproti ostatním. Druhá předpokládala, že si samice budou vybírat partnery na základě velikosti zbarvení. Třetí se zaměřila na znaky, které by mohly zvýhodňovat spermie v souboji s ostatními samci, konkrétně na jejich velikost.

K výzkumu byli vybráni lejsci z doubrav na Moravě. Vědci odchytili samce po příletu do teritoria, odebrali jim vzorky krve a spermatu a poté je rozdělili do tří skupin. Jedné skupině nabarvením o polovinu zvětšili bílou skvrnu na hlavě, druhé ji o půlku zmenšili a třetí nechali nezměněnou, kontrolní. Dále odebrali vzorky DNA i samicím a vylíhlým ptáčatům, aby zjistili, kdo je otcem, a nakonec změřili velikost spermií samců.

Do výsledného hodnocení se dostaly rodiny z 62 hnízd. V těchto hnízdech se vylíhlo celkem 286 mláďat danému rodičovskému páru a 67 ptáčat, která měla jiného biologického otce. Navíc ještě samci z těchto hnízd počali 93 potomků jinde. Ani blízký přílet do teritoria, ani velikost zbarvení nebo velikosti spermií však výrazně neovlivnily pářící úspěch samců. Určitý vliv mělo pouze zvětšení bílé skvrny, ale negativním směrem. Tito samci byli méně úspěšní, zejména později v sezóně, a měli méně potomků. Je možné, že samice odhalily jejich falešné nabarvení a raději si vybraly přirozeně zbarvené samečky.

Zajímavá je ale možnost rozdílného vlivu velikosti zbarvení u různých populací ptáků. Samice švédských lejsků třeba preferovaly samce s většími skvrnami na čele. U českých nebo maďarských lejsků byli zase úspěšnější samci s většími skvrnami na křídlech. Pro vyřešení záhady výběru partnerů samičkami je tak třeba provést více podobných studií jak uvnitř, tak mezi druhy.

Edme A, Zobač P, Opatová P, Šplíchalová P, Munclinger P, Albrecht T, Krist M. 2017. Do ornaments, arrival date, and sperm size influence mating and paternity success in the collared flycatcher? Behav Ecol Sociobiol 71: 3.

Gabriela Suchanová

Publikováno: Středa 12.04.2017 16:40

Akce dokumentů