E-mail | SIS | Moodle | Helpdesk | Knihovny | cuni.cz | CIS Více

česky | english Přihlášení



Mají kůrovec a vichřice souvislost s hydrologickými extrémy?

V důsledku degradace lesních ekosystémů ve vrcholových částech Šumavy, která je způsobena v posledních letech zejména vichřicemi a napadením kůrovci, se tým vědců spolu s Janou Bernsteinovou a Jakubem Langhammerem z Katedry fyzické geografie a geoekologie věnoval výzkumu změn průtokových vlastností u dvou podobných sousedících povodí, která jsou však odlišná v krajinném pokryvu a rozsahem porušení lesního porostu. Snažili se nalézt souvislost mezi disturbancemi a extrémními hydrologickými situacemi.

Povodně, stejně jako sucho, jsou jedním z hlavních obav obyvatel během posledních let. Velké povodňové události způsobují značné negativní dopady, zejména, ale nejen, na socioekonomickou sféru. V souvislosti s rozsáhlými disturbancemi lesních porostů v pramenných oblastech vyvstává otázka, zda nedochází k zesilování těchto projevů a zvýšení očekávaného povodňového rizika v souvislosti s regionálními klimatickými scénáři. 

Špatný stav lesa ve vrcholových oblastech Šumavy je způsoben zejména aktivitou kůrovce a orkánu Kyrill z roku 2007. Foto: Kateřina Fraindová 

Autoři analyzovali meteorologická a hydrologická data za období 1978–2011 spolu se změnou krajinného pokryvu pro dvě sousedící povodí, horní Vydru na Šumavě (úmoří Severního moře) a  Große Ohe na německé straně (úmoří Černého moře). Vybraná povodí jsou položena ve velmi podobných geografických podmínkách, jsou podobná z hlediska rozlohy a jsou charakteristická velkým úhrnem ročních srážek (okolo 2500 mm). Povodí se liší pouze ve třech aspektech: procentuálním zastoupením půdních typů, převládajícím využitím krajiny a rozsahem degradace lesů v důsledku vichřic a napadení kůrovcem. Více než 50 % území horní Vydry (i horní Große Ohe) bylo zasaženo změnou krajinného pokryvu v důsledku některého narušení, přičemž zbylá část povodí Große Ohe méně než z 15 %. 

Výsledky ukázaly, že dochází pouze k malým změnám v množství srážek. Na všech stanicích na české straně došlo k nárůstu, na německé straně poklesly nebo zůstaly beze změny. V povodí horní Vydry došlo k poklesu ročních průtoků pouze o 3 %, v důsledku poklesu letních a nárůstu zimních průtoků o téměř stejné velikosti. V povodí Große Ohe šlo o pokles ročních průtoků o 8 % (v souvislosti s poklesem během května) a v povodí horního Große Ohe o nárůst o 8 % (zejména díky nárůstu během března). U horní Vydry přitom byla zaznamenána zvyšující se variabilita průtoků během roku. Během května byl zaznamenán nárůst průtoků u všech sledovaných profilů na české i německé straně. 

Soutokem Roklanského (nalevo) a Modravského (napravo) potoka vzniká v Modravě Vydra.
Foto: Kateřina Fraindová 

Ve všech povodích, bez ohledu na nadmořskou výšku a orientaci svahů, se projevilo výrazné oteplení během února (o 1,8 °C) a dubna (o 4 °C), což způsobilo zvýšené tání sněhu a nárůst průtoků během března. Začalo také docházet k dřívějšímu tání a posunu posledního dne se sněhovou pokrývkou směrem do zimy. V povodí horní Große Ohe, v místech, kde bylo narušeno více než 30 % stávajícího lesního porostu, došlo ke zvýšení nízkých průtoků během podzimu. Toto bylo způsobeno snížením vodních ztrát v důsledku evapotranspirace (celkového výparu vody z daného území) a doplnění zásob podzemních vod během léta.

Autoři upozorňují na potřebu dalšího výzkumu v návaznosti na scénáře IPCC (Mezinárodního panelu pro změny klimatu), které předpovídají nárůst množství zimních srážek, a ty vzhledem k narůstajícím teplotám mohou způsobit náhlé změny v odtoku především během jarních měsíců, kdy by v nížinách mohlo dojít ke katastrofálním povodním.  

BERNSTEINOVÁ, J., BÄSSLER, C., ZIMMERMANN, L., LANGHAMMER, J., BEUDERT, B. (2015): Changes in runoff in two neighbouring catchments in the Bohemian Forest related to climate and land cover changes.Journal of Hydrology and Hydromechanics 63, 4, s. 342–352.

Kateřina Fraindová

Publikováno: Čtvrtek 28.07.2016 16:45

Akce dokumentů