Mají kůrovec a vichřice souvislost s hydrologickými extrémy?
Povodně, stejně jako sucho, jsou jedním z hlavních obav obyvatel během posledních let. Velké povodňové události způsobují značné negativní dopady, zejména, ale nejen, na socioekonomickou sféru. V souvislosti s rozsáhlými disturbancemi lesních porostů v pramenných oblastech vyvstává otázka, zda nedochází k zesilování těchto projevů a zvýšení očekávaného povodňového rizika v souvislosti s regionálními klimatickými scénáři.
Autoři analyzovali meteorologická a hydrologická data za období 1978–2011 spolu se změnou krajinného pokryvu pro dvě sousedící povodí, horní Vydru na Šumavě (úmoří Severního moře) a Große Ohe na německé straně (úmoří Černého moře). Vybraná povodí jsou položena ve velmi podobných geografických podmínkách, jsou podobná z hlediska rozlohy a jsou charakteristická velkým úhrnem ročních srážek (okolo 2500 mm). Povodí se liší pouze ve třech aspektech: procentuálním zastoupením půdních typů, převládajícím využitím krajiny a rozsahem degradace lesů v důsledku vichřic a napadení kůrovcem. Více než 50 % území horní Vydry (i horní Große Ohe) bylo zasaženo změnou krajinného pokryvu v důsledku některého narušení, přičemž zbylá část povodí Große Ohe méně než z 15 %.
Výsledky ukázaly, že dochází pouze k malým změnám v množství srážek. Na všech stanicích na české straně došlo k nárůstu, na německé straně poklesly nebo zůstaly beze změny. V povodí horní Vydry došlo k poklesu ročních průtoků pouze o 3 %, v důsledku poklesu letních a nárůstu zimních průtoků o téměř stejné velikosti. V povodí Große Ohe šlo o pokles ročních průtoků o 8 % (v souvislosti s poklesem během května) a v povodí horního Große Ohe o nárůst o 8 % (zejména díky nárůstu během března). U horní Vydry přitom byla zaznamenána zvyšující se variabilita průtoků během roku. Během května byl zaznamenán nárůst průtoků u všech sledovaných profilů na české i německé straně.
Ve všech povodích, bez ohledu na nadmořskou výšku a orientaci svahů, se projevilo výrazné oteplení během února (o 1,8 °C) a dubna (o 4 °C), což způsobilo zvýšené tání sněhu a nárůst průtoků během března. Začalo také docházet k dřívějšímu tání a posunu posledního dne se sněhovou pokrývkou směrem do zimy. V povodí horní Große Ohe, v místech, kde bylo narušeno více než 30 % stávajícího lesního porostu, došlo ke zvýšení nízkých průtoků během podzimu. Toto bylo způsobeno snížením vodních ztrát v důsledku evapotranspirace (celkového výparu vody z daného území) a doplnění zásob podzemních vod během léta.
Autoři upozorňují na potřebu dalšího výzkumu v návaznosti na scénáře IPCC (Mezinárodního panelu pro změny klimatu), které předpovídají nárůst množství zimních srážek, a ty vzhledem k narůstajícím teplotám mohou způsobit náhlé změny v odtoku především během jarních měsíců, kdy by v nížinách mohlo dojít ke katastrofálním povodním.
Kateřina Fraindová
Akce dokumentů